Ron se opět nervózně zavrtěl na svém místě a povzdechl si. Už asi po dvacáté, co obsadili ono kupé na cestě k jejich dalšímu roku v Bradavicích. Již čtvrtému! Vzhledem k tomu, že to bylo před necelou půl hodinou, není se čemu divit, že Hermiona frustrovaně vzdala svou snahu užívat si čtení její nejnovější knihy a s hlasitým „buch“ jí zaklapla a rezignovaně se na zrzka obrátila.
„Tak co je, Rone?“ optala se s vlastním útrpným povzdechem.
„Vždyť víš co!“ zakňučel obvinění.
Hermioně se mírně rozšířily oči poznáním a pak je trochu naštvaně přivřela, propalujíc zrzka pohledem.
„Proboha Ronalde! Přestaň se chovat jako malé dítě, jsi s tím už otravný! Vyvádět kvůli takové blbosti,“ zakroutila hlavou.
„Blbosti?! Blbosti?!!“ vyjekl Ron rozhořčen nad tou... tou urážkou!
„Je to první zápas nové sezóny! A první zápas Kudleyských kanonýrů! To není žádná blbost!“ řekl důrazně, snaže se Hermionu přivést k rozumu. Marně. Hnědovláska stále odmítavě kroutila hlavou.
„Harry, no tak kámo, vysvětli jí to!“ hodil Ron nadějný pohled na vedle sedícího famfrpálového hráče. Harry vždycky uměl s tou... tou neuvěřitelně tvrdohlavou holkou mluvit snáze než on a přivést jí k rozumu.
Harry Potter, Chlapec-který-přežil, člověk, který se stal nejmladším chytačem v Bradavicích za posledních sto let, měl zrovna v ten okamžik potřebu si taky zmoženě povzdechnout. Ale odolal. Opravdu se nechtěl do tohoto rozhovoru zapojovat. Před dvěma dny Ron dostal „úžasný“ nápad, že si sebou vezme do vlaku rádio a celý zápas jeho oblíbeného týmu si poslechne, když už ho nemůže vidět. Jeho „brilantní“ plán byl nedlouho poté rozdrcen matrónou Weasleyova rodu, když nekompromisně zamítla, aby si Ron odnesl jediné kouzelnické rádio v domácnosti jen kvůli poslouchání jednoho famfrpálového zápasu. Samozřejmě po celé zbývající dva dny nebylo od Rona slyšet téměř nic jiného. Dokonce se dnes ráno pokusil rádio nenápadně přibalit ke svým věcem, jen aby byl dopaden svou matkou, která to očividně čekala. A teď jsou opět u toho.
„Neměl s sebou minulý rok rádio Dean? Možná by ti ho půjčil, pokud si ho zase vzal,“ nadhodil černovlásek doufaje, že ukončí věčný spor mezi jeho dvěma nejlepšími přáteli. Ronovi se okamžitě rozzářily oči a vystřelil ke dveřím jako blesk.
„Skvělej nápad kámo,“ zavolal ve spěchu zrzek a ani se neobtěžoval zavřít dveře do kupé, když vyběhl ven.
„Díky Harry, opravdu se někdy chová jak malej,“ povzdechla si opět Hermiona úlevně a začala hledat stránku, na které před vyrušením skončila.
„Někdy?“ nadhodil Harry se smíchem v hlase. Hnědovláska po něm blýskla úsměvem, než zmizela za svou knihou.
*
„Nazdar Neville, neviděl jsi někde Deana?“ zařval Ron přes celý vagón hned, jak spatřil svého spolužáka u paní s občerstvením. Prošel už dva celé vagony a nic. Naštěstí si jako každý rok zabrali poslední kupé, takže nehrozilo, že by ho minul, ale i tak by se hodila nějaká pomoc, aby se dostal k rádiu co nejdříve, přece jen zápas začal už před více jak půl hodinou! Proč si proboha Harry nevzpomněl na to Deanovo rádio dřív, zakňučel v duchu.
„A-ahoj Rone,“ reagoval mladý Longbottom překvapeně na uříceného zrzka.
„Nevíš, kde je Dean? Potřebuju s ním mluvit,“ vysypal ze sebe rychle a nedočkavě zíral na nervózního Nevilla.
„Ehm, jsem v kupé s Deanem a Seamusem, je to nedaleko klidně tě tam zavedu,“ odpověděl a s poděkováním zaplatil paní za své pochutiny
„To jsem si oddech, kámo, hledám ho už snad věčnost. Nevíš, jestli má sebou rádio?“
„Jo, myslím, že má.“
„To je skvělé, víš, dneska hrajou Kudleyští kanonýři. Vím, že minulá sezona se jim zrovna moc nevydařila, ale letos jsou ve skvělé formě. Krom toho jejich první zápas je proti Harpyjím, ty rozdrtí jako nic a pak, kdo ví, možná budou i reprezentovat Anglii,“ začal vášnivě s rozzářenýma očima nad vidinou jeho oblíbeného týmu, že by se dočkali takového úspěchu. A po právu, neboť je dost pravděpodobné, že by se jim to mohlo podařit. Mají letos nové sponzory, kteří zajistili týmu nová košťata i výbavu. Dokonce jejich trenér prohlásil, že má nový tréninkový plán pro každého hráče, čímž zlepší jejich schopnosti na maximum.
„Pcha, že Kudleyští kanonýři porazí Harpyje? Bez šance! Chudáčci mají docela smůlu dostat se hned v prvním zápase proti nim. Mno, snad jim taková drtivá porážka alespoň srazí ty jejich ega na únosnou mez,“ ozvalo se za nimi výsměšně.
Ron se otočil tak rychle, že to snad ani nebylo v lidských silách a zlobně se zamračil na původce onoho hlasu.
„Samozřejmě, mělo mi být jasné, že takové bláboly nepřijdou od nikoho jiného než od Zmijozelských,“ odfrkl si pohrdavě zrzek a shlížel na dvě zmijozelské dívky Tracey Davis a Daphne Greengrass.
„Bláboly? To sotva. Ta tvoje ubohá výmluva za tým to prokazuje už hodně dlouho. Jsou prostě na nic. Nemluvě o tom, že proti Harpyjím ještě nikdy nevyhráli. A co víc, vždy proti nim prohráli o více než sto bodů. Ostatně, co se dá očekávat od týmu plného mužů bez jediné ženy, co by je vedla?“ promluvila znovu Tracey s vítězným úšklebkem. Daphne si jen povzdechla. Nebylo to sice všeobecně známo, ale její kamarádka byla přímo famfrpálovým fanatikem, i když sama to s koštětem nijak zvlášť neuměla. Nemluvě o tom, jak milovala Holyheadské harpyje. Byl to obdiv, který Daphne sdílela, jelikož celý tým byl složen pouze z žen a pravidelně se umisťoval na vrcholech žebříčků. V tomto drsném sportu to bylo opravdu něco neuvěřitelného, zvláště kvůli tomu, jak se kouzelnický svět díval na ženy z větší části spíše jako na součást majetku než osoby.
„Ženu, aby je vedla? Co to plácáš za blbosti, Davis? Kanonýři nepotřebují nějaký uječený ženský, stejnak vyhrávají jen díky lítosti ostatních týmů, nebo je jinak ovlivňují,“ odfrkl si pohrdavě Ron a vzpomínal na mistrovství a vliv, který použili vílí maskoti Bulharska. Ano, to je jediná možnost jak mohli porazit Kanonýry, přikývl si v duchu. Ženské zbraně jsou temná síla, která už se dostala i do famfrpálu, nejposvátnějšímu sportu na světě! Přejel mu mráz po zádech z tohoto uvědomění. Když teď o tom tak přemýšlel, tak v posledních letech se docela zvedl počet žen v týmech! Z jeho zděšené realizace ho vytrhlo zlostné zavrčení přicházející od zmijozelačky.
Tracey se osobně považovala za poměrně klidnou osobu ale tenhle ten zrzavý nebelvírský idiot jí začal opravdu vytáčet. Nejenom, že nesmyslně obhajuje snad nejhorší tým v celých dějinách famfrpálu, nemluvě o té děsné oranžové barvě, co si vzali za vlastní, ale dokonce se opovažuje urážet Harpyje? A nejenom to! Uráží v podstatě všechny ženy!
Její tvář nabrala růžový nádech hněvem, oči se jí zúžily a užuž se nadechovala, aby tomu ignorantovi pěkně od plic řekla, co si myslí o těch jeho názorech, když jí zarazila jemně položená ruka na rameno. Podívala se na majitelku oné ruky a vztek jí začal opouštět. Daphne nebyla sice tak zapálená pro sport, ale rozhodně nenechá jen tak šlapat po jediném ženském týmu, který musel dřít minimálně dvakrát víc, než jakýkoli jiný a překonat spoustu překážek, jen aby se dostal tam, kde je nyní a to na úplném vrcholu! Oh, tohle se jí bude líbit, pomyslela si Tracey a na tváři se jí rozlil úšklebek. Poznala ten výraz v očích její nejlepší kamarádky, sliboval pomstu znelíbenému nebohému červovi, co se opovážil zkřížit jí cestu. Byl to pohled většinou vyhraněn jen pro povýšence z vlastního domu, po kterém následuje ego-zdrcující rozšlápnutí; správně po Zmijozelsku.
„Dobře tedy, Weasley, když tolik věříš svému týmu, co takhle malá sázka?“ nadhodila ledově černovláska.
„Pche, klidně, projedeš to,“ odfrkl si sebejistě Ron.
„Tak, pokud tvůj tým vyhraje, budeme ti já i Tracey tady,“ pokynula královsky rukou ke kamarádce, „dělat na celý jeden den od snídaně do večeře otroky, nosit ti věci, nandavat ti jídlo, dokonce tě i krmit, pokud si to budeš přát,“ dokončila s úsměvem, i kdyby se stal nějaký zázrak a Kanonýři vyhráli tak díky téhle nabídce nehrozí, že si Weasley řekne o něco horšího. Jeden den nosit věci pro zrzka není tak strašné a dobře věděla, jaký je Ronald Weasley ohledně jídla, nechat se krmit dvěma „pokořenými“ Zmijozelskými pro něj bude jako Vánoce.
„Dokonce za mě napíšete i úkoly,“ ujišťoval se zrzek.
„Ano, dokonce za tebe napíšeme i úkoly,“ přitakala spokojeně Daphne. Chytil se!
„A budu si moct vybrat, jaký den to bude,“ oznámil Ron sebejistě. Pche, zmijozelačky kluzký, nejspíš ho chtěli nachytat a splnit sázku hned první den, kdy nejspíš ještě ani nedostanou žádné úkoly, ale na něj si nepřijdou, pf, odfrkl si vnitřně. Věřil svému týmu, výhra byla jistota!
„Klidně,“ propustila nenuceně.
„A co tvá část sázky? Co v tom bude pro nás, až vyhrají harpyje?“ zeptala se s úšklebkem Tracey.
„Jako kdyby,“ ucedil posměšně Ron, ale přikývl, nebyla by to sázka, kdyby na obou stranách nebylo co ztratit.
„Tak jo, pokud nějakým podvodem smíchaným s velkou dávkou štěstí a samozřejmě zázrakem se stane, že Harpyje vyhrají tak budu Já...“ v tom byl přerušen pohrdavým odfrknutím od Greengrass.
„Bez urážky Weasley, ale to by byla dost nevyrovnaná sázka. Podívej se na nás, dvě krásné mladé velice inteligentní dívky by pro tebe pracovali celý den. Připravovali ti jídlo, krmili tě a postarali se ti o úkoly. Nemluvě o tom samotném ponížení, že to vše by dělaly dvě Zmijozelské dívky pro Nebelvíra. Zatímco ty nám dáš jen sebe jako sluhu? To je HODNĚ nevyvážené,“ uvedla Daphne s nelibostí.
Ron zrudl vzteky. Je to tu znovu! Pohrdání, podceňování a posměch… co jiného taky čekat od zmijozelských. Měly ale pravdu, jsou dvě. Úkosem se podíval na Nevilla, který nervózně postával vedle a díval se nejistě mezi dvěma stranami sporu.
„Tak fajn, máte to mít vy podlí hadi,“ vyprskl.
„Neville a já vám budeme otročit na jeden celý den dle vašeho výběru,“ odhalil svou velkorysou nabídku načež Neville vykulil oči a zděšeně se na něj podíval.
„A-ale já…“ pokusil se protestovat druhý lev. Nechtěl s tím mít nic společného! Zvláště ne s těmihle šancemi!
„Myslím, že ne. Stále to není ani zdaleka vyhovující řešení,“ prohodila černovláska znuděně nejspíš nevědomky ulevit Nevillovy z jeho starostí.
„Tak co chceš, sakra?“ vykřikl Ron rudý jako rak. Ty dvě ho štvaly čím dál tím víc, jejich neuvěřitelná arogance a to jejich nadřazené chování bylo snad ještě víc k vzteku než Malfoyovo.
„Máš jednoho poměrně slavného přítele, a pokud by ten byl v sázce, považovaly bychom to za přiměřený protinávrh,“ usmála se Daphne.
„Teda pokud opravdu věříš, že ten tvůj mizerný tým má šanci,“ přisadila si Tracey.
V té době měl Ron už dost. Celou dobu jím pohrdají a posmívají se mu! Ani ho nepovažují za dost dobrého, aby jim sloužil, i když o to vůbec nestál! Zase je jen ten druhý za Harrym zatraceným Potterem! Dokonce se ho to ani netýká a on je zase středem pozornosti! Nevěděl, co ho štve víc, jestli způsob, jakým s ním zacházejí ty dvě mrchy, nebo to, že jeho „nejlepší přítel“ se nějak dokázal přimotat i do tohohle, ale dobře, když ho tak chtěj, tak ať, aspoň se tím nebude muset už zabývat. Celá ta sázka je čím dál víc k vzteku; už se těšil na ten den, až mu budou sloužit.
„Potter, fajn, jak chceš! Pokud Holyheadské Harpyje vyhrají dnešní zápas proti Kudleyským Kanonýrům, tak bude Harry James Potter vaším otrokem. Tak Přísahám!“ vyštěkl rozzuřeně mladý Weasley nevšímajíc si ani náhlí záblesk světla ani šokované a vyděšené pohledy ostatních, otočil se na patě a dupal pryč směrem, kde by měl být Dean s rádiem. Sázka byla uzavřená tak, aby se ty zmijozelačky nemohly dále dohadovat a zdržovat ho od poslechu hry. Nejspíš to byl od začátku jejich plán, zdržovat ho dokud hra neskončí. Slizcí hadi!
*
Daphne, Tracey a Neville jen stáli na místě a zírali za zrzkem totálně šokováni tím, co se právě stalo.
„On právě…?“ vydechla šokovaně Davis.
„Jo,“ stejně šokovaně odpověděla Greengrass.
„Já… myslím, že bych o tom měl říct Harrymu,“ vzpamatoval se trochu Neville, na což obě dívky přikývly, a uvolnily mu cestu, i když podle jeho stále nevěřícího výrazu si jich nejspíš ani nevšiml.
*
„Tak tohle jsem nečekala,“ vydechla Tracey, když se dostali zpět do svého kupé a zavřeli za sebou dveře.
„Kdo mohl tušit, že je Weasley takový idiot?“ přikývla Daphne, stále nemohla uvěřit, jak se to zvrtlo. Vždyť to měla být jen neškodná sázka pro pobavení! Sakra!
„Možná… možná to nebude tak vážný, jak si myslíme co? Mohla by to být jen malá prkotina a dá se snadno zrušit,“ zasmála se nejistě Tracey snažíc se je obě uklidnit. Moc to nevyšlo.
*
Harry byl vyrušen z pozorování krajiny zaklepáním na dveře jejich kupé. Uvažoval o tom, co asi přinese tento rok. Minulý byl poměrně klidný, když si odmyslíme duše sající démony a odhalení zrádce, který zavinil smrt svých rodičů. Dobrá, když se to řekne takhle, zní to děsně, ale vzhledem k normálu pro Harryho, od doby co vstoupil do kouzelnického světa, to není zas až tak strašné, většinu roku byl klid.
Mladý Potter pokynul Nevillovi s úsměvem, ať vstoupí, rád viděl dalšího ze svých přátel, i když nevypadal moc dobře.
„Ahoj Neville, jaký byly prázdniny?“ usmál se na něj a i Hermiona zamumlala něco zpoza knihy, nejspíš se dostala na nějakou zajímavou pasáž a neměla čas se zabývat takovými triviálnostmi jako je realita.
„Neve? Je ti špatně nebo tak něco?“ optal se Harry nejistě když Longbottom nereagoval.
„Já… jo, teda ne… Harry musím ti říct, co se právě stalo,“ vysvětlil Neville nesoustředěně.
„Hmm?“ teď byl docela zvědavý.
„Harry, Ron se vsadil s Greengrassovou a s Davisovou!“ vykřikl najednou vystresovaný Nebelvír.
„Mno, dobře Neve, jen klid, dokonce i Ron může mít občas záchvat, ve kterém přehlédne domovní rozřazení, zvláště když se jedná o holky,“ uklidňoval Harry Nevilla, který vypadal, že se každou chvilku zhroutí. Ano, asi to bylo šokující, že se Ron zapojí do konverzace se zmijozely, která nezahrnuje jen nesmyslné urážky, ale i tak to není důkaz, že skončí svět… alespoň doufal, že ne.
„Harry, ty mi nerozumíš!“ vykřikl téměř hystericky a zatřásl jím trochu, když ho popadl za ramena.
„Možná bys nám to měl napřed v klidu vysvětlit, Neville,“ informovala ho Hermiona, kterou nejspíš ten hluk vytáhl z jejího vlastního světa.
„Dobře, máš pravdu,“ vydechl nervózní Nebelvír a párkrát se zhluboka nadechln aby se uklidnil.
„Harry, Ron se dostal do sporu s Davisovou o famfrpálu a pak se s ní a Greengrassovou vsadil. Pokud Harpyje prohrají proti Kanonýrům, tak budou obě jeden den sloužit Ronovi, nosit mu věci a tak,“ mávl rukou jako by to bylo nedůležité. Harryho obočí zatím vystřelilo vzhůru, tohle by od Rona nečekal, spíš něco ve smyslu měsíční zásoby čokolády z Medového ráje nebo volná vstupenka do Tří košťat s plně hrazeným občerstvením na den výletu do Prasinek.
„Chvíli se dohadovali, co získají pokud Kanonýři prohrají a nakonec Ron vsadil tebe!“ vykřikl konec svého vyprávění jeho klid opět trochu uklouzl.
Harry byl popravdě docela naštvaný, že ho Ron zatahuje do svých nesmyslných sázek, ale stále nechápal proč to Nevilla tak sebralo. Ano, bude to nejspíš extra nepříjemné celý den se točit kolem zmijozelských zvláště s posměšky, které na něj bude jistě házet Malfoy, ale to nějak přežije, přinejhorším se na to vybodne, přeci jen to nebyla jeho sázka ale Ronova, tak by měl odpykat on.
„To je v pořádku Neve, to nějak zvládnu, i když nejspíš zaškrtím Malfoye, jestli bude mít blbý kecy... vlastně je to skoro jistota,“ zasmál se Harry snažíc se uklidnit stále vynervovaného Nevilla, opravdu s ním něco není v pořádku. Možná že by se s ním měli podívat za Pomfreyovou až dorazí do Bradavic.
„Myslím, že je to jen další z Ronových vylomenin Neville, není důvod se tím tolik stresovat, i když si s ním promluvím o tom, že on bude ten co si to hezky odpracuje. Nevidím důvod, proč by na jeho blbost měl doplatit Harry,“ rozhodla Hermiona.
„Ne, ne, ne, ne, ne, vy to nechápete! Ron z toho udělal magickou přísahu a nejenom to, ale neuvedl, že to má být jen na den! Harry, je to závazné! Jen nevím, jak vážný by bylo porušení, ale jistý je, že to bylo magicky zpečetěný! Viděl jsem záblesk Harry!“ objasnil mladý Longbottom, zavrtěl hlavou a následně se zhroutil do opěradla jako by to vyčerpalo veškerou jeho energii.
Harry mohl jen zírat na zhrouceného přítele a několikrát nechápavě zamrkal, než závažnost toho, co se stalo, konečně dokázal pochopit a jediná myšlenka, která zůstala v mysli, byla: Oh Shit! (A kurva!)
03.09.2014 17:40:35
vruon
Erb.png
b-něco.bmp.png

Kampak myslíte, že Moudrý klobouk zařadí Třináctku?

Zmijozel (855 | 65%)
Mrzimor (65 | 5%)
Havraspár (137 | 10%)
Nebelvír (256 | 20%)
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one