Kapitola první - Konec, nebo začátek?

Na Grimauldově náměstí v domě číslo 12 se konala snídaně, byli tu všichni Weasleyové až na Charlieho, Billa a Percyho, Hermiona Grangerová, Remus Lupin, Nymfadora Tonksová, Alastor Moody a všichni spokojeně jedli, pili a užívali si volno.
"Zítra by měl přijet Harry," oznámila mladší skupince paní Weasleyová a okamžitě měli všichni lepší náladu.
Harryho totiž nikdo pořádně neviděl od začátku prázdnin, jen sem tam byl vidět v okně, ale jinak nevylézal z domu, což byla tak trochu práce Dursleyů, kteří Harrymu dali domácí vězení na celé prázdniny.
Na dopisy neodpovídal a ani je neposílal v čemž měli taky prsty Dursleyovi, protože Harrymu výslovně zakázali posílat poštu "těm svým úchylným přátelům" a pro jistotu byla Hedvičina klec opatřena zámkem, od kterého měl klíč strýc Vernon.
Harrymu sice ani jedna z těchhle věcí nevadila, samozřejmě až na Hedvičino "věznění", protože držel smutek za Siriuse a nechtěl se s nikým moc bavit, ale jeho přátelé si o něj dělali starosti.
Najednou se z vedlejší místnosti ozvalo hlasité prásknutí a hned na to rozrazil dveře do kuchyně Severus Snape.
"Rychle svolejte řád, Pán Zla má Pottera a za chvíli ho chce popravit u Oblouku smrti na ministerstvu." Vysvětlil stručně a okamžitě se zase přemístil pryč.
Jak rychle veselí začalo, tak taky skončilo, mladí (i Fred a George) byli vykázáni do svých pokojů, ale Hermiona s Ronem se jenom přesunuli do temného kouta kuchyně a pozorovali dění okolo.
Moody, Tonksová a Lupin se někam přemístili a pan a panÍ Weasleyovi pomocí krbu a Letaxu informovali všechny dostupné členy řádu a okamžitě je posílali na ministerstvo.
Nakonec se přemístil i pan Weasley, když se chystala přemístit i jeho žena, přiběhli k ní Ron s Hermionou a chytili se jí, aby se s ní mohli přemístit.
Povedlo se.
"Tady nemáte co dělat, okamžitě se vraťte," začala paní Weasleyová okamžitě jak si jich po přemístění všimla.
"Nemáme jak," usmál se na mamku Ron.
"A není na to čas, musíme zachránit Harryho," přidala se Hermiona.
Paní Weasleyová na ně chvíli jen koukala, ale nakonec to vzdala.
"Máš pravdu Hermiono, musíme jít za Harrym, ale dávejte na sebe pozor a do ničeho se nepouštějte," přikázala jim a vykročila ke dveřím, které vedly k místnosti s obloukem.
Na ministerstvu by si ničeho nevšimli, kdyby tam nevrazil Moody a nezačal burcovat přítomné bystrozory.
Nakonec všichni, jak členové Řádu, tak ministerští bystrozorové jako jeden vtrhli do místnosti s Obloukem smrti.
Lord Voldemort zrovna dokončoval svůj proslov: "Teď a tady všichni uvidíte, že slavný Harry Potter není silnější než já," zasyčel ke všem přítomným a pak se sklonil k Harrymu, který vypadal dost omláceně a kdyby ho Voldemort nedržel za rameno, bezpochyby by se neudržel ani v kleče, a zasyčel mu do ucha "doufám, že si to tam užiješ Harry, dozvěděl jsem se o tom místě docela dost zajímavé věci."
Zrovna, když do místnosti dorazil Brumbál, tak se Voldemort rozhodl ke konečnému kroku a strčil Harryho za Oblouk smrti, všichni z řádu byli jako přimražení, dokonce ani Brumbál nebyl schopen pohybu.
Rázem se místností s obloukem rozezněl ledový smích Lorda Voldemorta, ten hodil Brumbálovi k nohám hůlku, Harryho hůlku a s přetrvávajícím smíchem se přemístil pryč následován svými Smrtijedy.
Nikdo se je ani nepokoušel dopadnout, nebo je pronásledovat, jen stáli a pozorovali kamenný oblouk uprostřed za doprovodu stále se ozývajícího ledového smíchu.
Všichni truchlili, někteří plakali, jiní jen mlčky. Dokonce i Snape vypadal bledší a zadumanější než obvykle, což u něho bylo co říct.
Harry mezitím padal, to bylo to jediné, co mohl s jistotou říct, pořád jen padal a všude byla taková tma, že si ani neviděl na ruku, kterou si kryl obličej.
Napřed všude byly hlasy, jen šeptání, které se za chvíli změnilo na řev, bolestný a volající o pomoc, v další chvíli už bylo zase ticho, hrobové ticho.
Najednou se hrozně ochladilo, jakoby byli poblíž mozkomorové, ale za okamžik byl chlad ještě intenzivnější, až to skoro nebylo k vydržení a v ten moment zima zmizela a místo ní nastoupilo teplo, které taky začínalo nabírat na intenzitě.
Hrozně to bolelo, bolelo to tak, že už Harry ani nemohl křičet a žár pořád nabíral na síle, až Harry ztratil vědomí.
11.02.2011 03:46:26
vruon
Erb.png
b-něco.bmp.png

Kampak myslíte, že Moudrý klobouk zařadí Třináctku?

Zmijozel (855 | 65%)
Mrzimor (65 | 5%)
Havraspár (137 | 10%)
Nebelvír (256 | 20%)
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one