Kapitola osmá - První úkol

Hned jak Harryho skupinka dokončila výcvik, byl jim přidělen první úkol.
"Hele poslouchejte: Rudí lovci," začal Hir číst vzkaz, který se objevil na tabulce.
"Kdo vymyslel tak blbý jméno?" zeptal se Der.
"Náhodou," ohradil se Typ.
"No co, chtěli po nás název naší jednotky, tak jsme něco vymyslet museli," přidal se Top.
"Tak poslouchejte: Rudí lovci - přesun do města Teriwe, odtamtud doprovázejte karavanu obchodníka Tyse do Mirovy," přečetl Hir zprávu.
"Hmm, tak to bude asi na čtrnáct dní, Teriwe je jen kousek odsud, ale Mirova, to je něco jinýho," poznamenal Der.
"Jsme speciální jednotka, né žádná ochranka, takovýdle úkoly by měli dávat normálním archandělům," postěžoval si Top naštvaně.
Harry se usmál: "Jo, kdyby bylo po vašem, šli bychom rovnou dobýt nějakou pevnost. A stejně, je to jen první úkol. A když už jsme u toho, není v Teriwe Oblouk smrti?"
"Jo je,myslíš, že se tam něco dozvíš o tom svým kmotrovi?" zeptal se Typ.
"Nevím, ale možná tam něco bude," zamyslel se Harry.
"Tak jdeme, nebo tam nedorazíme včas," řekl Hir.
*
O den později:
"No sláva, konečně jsme tu, musíme si někde sehnat koně," řekl Harry, když v dáli spatřili město Teriwe.
"Jo, a taky by jsme si měli pořídit něco na sebe, aby na nás lidi tak nekoukali, dyť ten chlápek, co jsme ho potkali na cestě, byl bílej jako stěna a ty jeho oči, div mu nevypadli," zasmál se Top.
"Hlavně já si musím něco pořídit," zamrmlal Hir.
*
"Tak jste konečně tady," přivítal je tlustý chlapík v draze vyhlížejícím oblečení, když se dostavili do hlavní budovy města, kde měli čekat na obchodníka.
"Já jsem Tys, zítra vyjedeme, koukám, že nemáte koně ani zbroj. Hmm, koně vám na cestu půjčím, jídlo a pití taky obstarám a dnes jste mými hosty v hostinci U kopyta," oznámil jim obchodník a přitom si podezřívavě měřil pohledem Hira a bratry Viteie.
Obchodník okamžitě po tomto sdělení odešel a nechal je tam.
"Ten je ale ukecanej, nenechal nás ani promluvit," poznamenal zaraženě Der.
"Jo a taky zjevně není moc rád, že na ochranu jeho zboží přidělily naší skupinku," přikývl Hir.
Harry šel hledat nějaké záznamy o Návštěvnících a hlavně něco o Siriusovi, zbytek jednotky se vydal do hostince U kopyta, kde začli nabírat síly před dlouhou cestou.
Po hodinovém hledání Harry konečně našel knihu o záznamech všech, co prošli Obloukem smrti (tím pravým), tato kniha se záznamy byla o hodně tlustší, než ta, kterou Harry už pročítal.
Harry znovu hledal od konce a asi dvacátý osmý od konce byl zápis:

8609 našeho letopočtu - Sirius Black

Harrymu poklesla ramena, sice už ani nedoufal, že by tu jeho kmotr byl, přece jen to je už několik staletí, ale teď už to bylo jisté.
"No, byl tu 67 let, takže se určitě pokoušel najít cestu zpět, asi to potom už vzdal," řekl si sám pro sebe Harry, zavřel všechny otevřené knihy, které před ním leželi, uklidil je na svá místa a odkráčel ke svojí jednotce do hostince U kopyta.
V sedm hodin ráno už všichni Rudí lovci stáli připravení před hostincem a čekali na obchodníka.
Tys se ale nedostavil, o hodinu později k nim, ale přijel na koni nějaký mladý hubený chlapec.
"Dobré ráno, posílá mě Tys abych vás dovedl ke stájím, odtamtud prý vyrážíte," oznámil jim chlapec otočil koně a pomalu, tak aby mu stačili jel zpět, odkud přijel.
"To je hrozný, to nám nemohl říct, že vyrážíme až tak pozdě? Jsem se mohl ještě prospat," zabručel Der.
Když dorazili na místo, spatřili asi stometrovou řadu vozů tažených koňmi.
Koně byli krásní a silní, vozy vypadali ve slušném stavu a většina dokonce nově.
"Ten teda nešetří," poznamenal Top, když to spatřil.
"Ano, můžu si dovolit mít to nejlepší," řekl s úsměvem Tys, který k nim mezitím dojel na bílém koni.
"Tady máte koně," řekl obchodník a ukázal na pět černých koní, které vedli sluhové k nim.
"Doufám, že vy se postaráte o bezpečí," řekl ještě Tys a odjel do čela karavany, která se okamžitě dala do pohybu.
Harryho jednotka rychle naskočila na koně.
"Hire, ty pojedeš vzadu, Dere, ty uprostřed, já vepředu a Typ s Topem pojedou před celou karavanou, aby nás když tak upozornili na nebezpečí. Jasné?" zeptal se Harry.
"Jasný," přisvědčili všichni a rozjeli se na svá místa.
Celou cestu se nic nedělo, žádní bandité, démoni, či jiné potíže nenastaly.
Až poslední noc, kdy byla karavana v pohybu, aby stihla včas dorazit do Mirovy se to zvrtlo.
Celá karavana byla osvětlena svítilnami, které se houpaly na vozech, takže na cestu bylo dokonale vidět, ale les, který se táhl podél cesty zůstával temný.
Harry najednou uslyšel písknutí ze zadu od Dera, což byl signál, že se něco děje.
Harry si opatrně vyndal luk z pouzdra, které bylo na koni.
Asi po dvou minutách, kdy se nic nedělo přijeli dvojčata.
"Harry, máme tu asi problém, přes cestu je strom," řekl Typ.
"A na sto procent tam nespadl sám od sebe," doplnil Top.
"Dobře, nenápadně vyleťte do vzduchu a jestli na nás někdo zaútočí, tak je odstřelujte," přikázal Harry a bratři jen kývli hlavami a zařadili se do karavany.
Harry zastavil kolonu a připravil se na boj. Okamžitě, jak se všechny vozy zastavili, tak z jednoho vystrčil hlavu Tys.
"Co se to děje? Proč jste zastavil?" zeptal se Harryho, ale odpovědí mu byl oštěp, který přiletěl z lesa a zabodl se do vozu těsně nad obchodníkovou hlavou.
Tys napřed zbledl a až potom urychleně zastrčil hlavu zpět a zavřel za sebou dvířka.
Hned po hozeném kopí se z lesa ozval bojový pokřik a okamžitě z něj vyběhlo asi dvacet lidí.
Byli to normální lidé, bandité, kteří si mysleli, že takto snáze zbohatnou, nebo to dělali jen pro zábavu, království bojovala buď mezi sebou, nebo proti démonům, kteří doráželi z jihu a tak se stíháním banditů nikdo nezabýval a oni měli volné pole působnosti.
Byli ozbrojeni, dýkami, meči a někteří měli ještě oštěp, či palcát.
Byla to znatelná převaha, protože Harryho jednotka měla jen zbraně, které jim dala akademie po vystudování.
Každý měl meč, luk a toulec plný šípů, žádné brnění, ani jiné zbraně neměli, i když byli cvičeni na boj s nejrůznějšími zbraněmi.
Každý člověk, který se dostal do světla byl zasažen šípem buď z nebe, nebo z míst, kde byl Harry, Der a nebo Hir, ale za chvíli už byli bandité příliš blízko u vozů a tak Harry, Der a Hir vyjeli na ně s tasenými meči, zatímco dvojčata je pořád bombardovali šípy.
I když bandité měli početní převahu, šípy jich hodně pobily a zbytek dorazili Harry a spol na koních. Doslova je převálcovali. Bylo vidět, že na něco takového nebyli bandité vůbec připraveni a pár se jich i pokusilo uniknout, ale neměli šanci.
Když bylo po všem Harry zabouchal na dveře od vozu, kde se schovával obchodník Tys.
"Už je to v pořádku, můžete vylézt," řekl Harry.
"Dere, Hire, Type, Tope, seberte jim, peníze a zbraně, zbytek zapálíme, nemáme čas je pohřbívat," zavolal Harry na své přátelé a ti ihned uposlechli rozkaz.
"Za to, že jste mě a moje zboží ochránili, vám daruji ty koně, i s výbavou, co jsem vám půjčil. Stejně jich mám dost," usmál se Tys.
"Mnohokrát děkujeme, pane," uklonil se Harry.
Zbytek cesty do Mirovy proběhl v naprostém pořádku.
11.02.2011 04:09:50
vruon
Erb.png
b-něco.bmp.png

Kampak myslíte, že Moudrý klobouk zařadí Třináctku?

Zmijozel (855 | 65%)
Mrzimor (65 | 5%)
Havraspár (137 | 10%)
Nebelvír (256 | 20%)
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one