Ráno, když se všichni sešli u snídaně, bylo v kuchyni až nepřirozené ticho, kromě tichých pozdravů nikdo nic neříkal a jen házeli po Lupinovi očkem.
"Co se děje?" nevydržel to už Harry.
"Víš Harry, tvoji příbuzní, jsou mrtví," řekl na rovinu Remus.
Harrymu se jen mihl v očích smutek, který ale opravdu netrval víc než vteřinu. Oni včera přišli odposlouchávat schůzi Řádu až po této informaci, takže Harry neměl jistotu, ale už to tak trošku očekával vzhledem k tomu, co včera viděl.
I když všechno věděl, tak se zeptal "Jak?" aby nevzbudil podezření.
"Smrtijedi včera napadli Kvikálkov Harry," odpověděl Remus a dál to nerozváděl.
Takže už nemám žádné žijící příbuzné, shrnul si to v duchu Harry.
"Remusi, bude mi ještě na těch pár týdnů přidělený nějaký opatrovník?" zeptal se zamyšleně Harry.
"Hmm, nevím to jistě, ale nejspíš ne, Brumbál to určitě nějak vyřídil na ministerstvu," odpověděl Lupin.
Harry na to jen přikývl a dál už jen přemýšlel, co podniknou o prázdninách. O půl hodiny později se všichni tři sešli v salonku ve třetím patře.
"Tak, protože sem včera tu akci dostatečně pohnojil a Hermiona málem přišla k vážnějšímu úrazu," začal Harry, ale Hermiona s Ronem už se nadechovali k námitkám.
"Ne, je to pravda, příliš sem riskoval. Tahle taktika je až moc nebezpečná a pak jak jsem se přestal ovládat...to prostě nejde, za všechno, co se vám včera stalo nesu plnou zodpovědnost a proto...," v tom byl Harry přerušen Hermionou.
"Harry za to žádnou zodpovědnost neneseš, udělala jsem chybu, měla sem být opatrnější," namítla.
Hermioně Ron už stačil říct, co se dělo po tom, co ztratila vědomí, takže věděla i o Harryho...zvláštní reakci, která jí jistým způsobem velice potěšila.
Harry na Hermioninu námitku jen zamítavě zavrtěl hlavou, ale dál pokračoval: "A proto sem se rozhodl, že si dnes uděláme menší odpočinkový výlet," usmál se na své přátelé.
"Výlet?" zeptala se podezřívavě Hermiona.
Harry se na to jen tajemně usmál a přikývl, pak mávl hůlkou a na stole se objevil lísteček pergamenu na kterém byl napsán vzkaz: Šli jsme hledat další tajné chodby, takže budeme někde v domě, nebo v knihovně.
Harry mávl hůlkou znovu a v ruce se mu objevil obyčejný klacek.
"Chytněte se," řekl a přistrčil kus nějakého stromu k Ronovy a Hermioně, kteří okamžitě uposlechly, pak se s nimi začal točit snad celý svět a o minutu později se všichni tři rozplácli na nějaké pláži.
Bylo to tam opravdu nádherné, palmy a zdánlivě nezkrotný prales za nimi, před nimi pláž bílého písku, která se táhla podél břehu kam až oko dohlédlo a nakonec překrásně průsvitné moře a nebe bez jediného mráčku.
"To je ráj," zasmál se Ron a plácl sebou do písku.
Nebyli tam sice sami, sem tam byli po pláži skupinky lidí, ale díky její rozloze to vůbec nevadilo.
"Ještě pro vás mám jeden "dárek," protože ještě nejsme plnoletí, tak...," na chvíli se zarazil, dvakrát mávl nad runovým prstenem na své ruce hůlkou a okamžitě v ruce měl jeho přesné dvě kopie.
"Tak vám dám tyhle prsteny, aby jste si mohli udělat pohodlí, jen tobě Hermiono zakazuju si přivolat jakoukoliv knihu," řekl naoko přísně své kamarádce, která se na něj jen zářivě usmála a vzala si nabízený prsten stejně jako zrzek.
Pak všichni mávli hůlkami a místo normálního oblečení byli v plavkách, následně si vyčarovali i lehátka, slunečníky, nějaké to chlazené pití a pohodlně se rozvalili.
Ron se přiklonil k Harrymu a něco mu pošeptal do ucha, což Harrymu jen rozšířilo jeho mírný úsměv a následně vyskočili z lehátek a nekompromisně popadli slunící se Hermionu a odvlekli jí až do průzračného moře, kde nějakou dobu zůstali.
Harry jim asi po hodině vyčaroval míč a oznámil, že se jde podívat po nějakém stánku s občerstvením sice vyčarované chlazené nápoje byly dobré, ale znali jich jen omezené množství. Harry si v duchu udělal menší poznámku, že to bude muset napravit.
Asi po půl hodině Harry konečně objevil jakési náměstíčko v pralese kryté palmami, kde byly stánky snad se vším. Harry zapadl do jednoho z malých barů a objednal si nějaký chlazený drink.
Pohodlně se usadil u baru a popíjel nádherně studené pití, když v tom si všiml, že po něm stále pokukuje nějaká žena z opačného konce baru, Harry se na ní tedy podíval, aby zjistil, o koho jde.
Docela ho překvapilo, že je to Tersea, jeho "stará" známá, ale nedal to na sobě nijak znát, dopil pití, zaplatil a pomalu se vydal z Baru.
Jak předpokládal Tersea ho okamžitě následovala, nenápadně zahnul na místo, kde by žádný mudla nemohl přijít k úrazu, ani by je neměl vidět a tam čekal.
Tersea se trochu překvapeně zastavila, když viděla Harryho, jak na ní čeká, myslela si, že bude utíkat, ale okamžiě se z toho vzpamatovala.
"Ahoj Harry," usmála se na něj.
"Ahoj Terseo, víš, že sou prázdniny?" nadhodil Harry konverzačním tónem.
"Ano a co má být?" nechápala.
"Co si takhle dát volno, hmm? Aspoň na ty prázdniny?" nabídl.
"Ty si vážně magor, Pottere," nevěřila svým uším čarodějka.
Chvíli nevěřícně kroutila hlavou, ale pak se zničehonic proměnila v písečný vír a vyrazila na Harryho, který jen lenivě mávl hůlkou a Tersea narazila do silné bariéry.
Čarodějka se naštvaně zvedla ze země, na kterou po nárazu upadla a znovu se přeměnila. Musela uznat, že ten Potter je dobrý kouzelník, hodně dobrý, ale zvládla zabít i lepší a proto se nevzdávala.
Harry se usmál nad její neodbytností "Tenhle trik umím taky," prohlásil pobaveně a následně místo Harryho Pottera se tam vznášela černočerná temnota, Tersea se zasekla uprostřed pohybu, stejně se totiž uměl měnit i Pán Zla, ale ta Potterova temnota byla...černější, temnější, což ji velice překvapilo.
Harry ale neměl rád tuto jeho formu a tak se přeměnil znovu se slovy: "Nebo takhle," a rázem se z temnoty stala zářivě bílá, vydávající až oslnivou záři.
Tersea byla překvapená čím dál tím víc, ale přesto se dala do boje.
Byl to opravdu zvláštní pohled, jako by světlo bojovalo s pískem, různě se proplétající, sem tam byla vidět hůlka, nebo dýka, sem tam ruka, nebo noha.
Byl to opravdu zvláštní a urputný boj a po půl hodině už byli oba vyčerpaní a praštili sebou na zem co nejdál od toho druhého ve stejný okamžik. Oba zrychleně dýchali a oba byli zpocení námahou, především fyzickou, protože tyto kouzla nespotřebovávala moc magické energie, ale byla těžká na soustředění.
Když po nějaké době Tersea uklidnila svůj dech, tak se pokusila znovu vrhnout na Harryho, ale byla tak unavená, že udělala sotva pár nejistých kroků a spadla na zem vedle Harryho pokoušejíc se probodnout ho aspoň dýkou, ale Harry jen mávl hůlkou a dýka Tersee zmizela z ruky dřív, než mohla Harrymu jakkoliv ublížit.
Následně vedle sebe zmoženě leželi asi pět minut bez jediného slova a většího pohybu a jen čerpali energii.
"Dáš si drink?" nadhodil zničeho nic Harry.
"Cože?" zeptala se Tersea vyřízeně.
"No, jestli si dáš drink," Zopakoval Harry.
"Bože, Pottere, ty si fakt cvok," dostala ze sebe zničeně Tersea a přetočila se na záda.
"Jo, říká se to o mě," usmál se Harry.
"Dáš si teda ten drink?"
Tersea nad tím chvíli přemýšlela, byla opravdu vyřízená, bylo jí nesnesitelné vedro, ale stále nemohla uvěřit tomu, že jí Potter nabízí pití, když ho ještě před chvílí chtěla zabít...co to plácám, stále ho chci zabít, opravila se rychle Tersea v duchu.
"Tak jo," odpověděla nakonec odevzdaně.
Harry mávl párkrát hůlkou a už oba seděli v pohodlných židlích a mezi nimi byl stoleček, na kterém stály dvě sklenice plné příjemně studeného pití.
Čarodějka neváhala ani vteřinu a okamžitě použila všechny zbývající síly k tomu, aby se napila a následně se se spokojeným úsměvem rozvalila na židli.
Když po nějaké chvíli otevřela oči, tak si všimla, že jí Harry zamyšleně pozoruje.
"Co je?" vyštěkla na něj.
"Ale, jen že jsem tě ještě v plavkách neviděl," usmál se Harry a pak dodal "sluší ti to."
Terseu to velice potěšilo, i když nevěděla proč, nebo si to spíš nechtěla připustit.
Tersea si Harryho taky začala prohlížet, jeho smaragdové oči upoutali na první pohled, pak si to uvědomila, on nemá brýle, chvíli se nad tím zadumala, ale dál pokračovala, rozčepýřené vlasy se také nedaly přehlédnout a dokonale vypracované tělo, nejspíš z Famfrpálu, i když určitě by mu jen tenhle sport nedokázal tak vytvarovat svaly.
Terseu zděsilo kam se její myšlenky ubírají a tak je rychle odvedla jinam.
"Seš opravdu blázen Pottere, zvát na drink člověka, kterej tě má zabít," nevěřícně kroutila hlavou.
"Říkej mi Harry, a když už jde o to, že je to neobvyklý, tak to, že se se mnou bavíš a popíjíš se mnou chlazené nápoje taky není zrovna normální," zasmál se Harry.
Tersea nevěděla, co na to říct a tak se jen přemístila zpět do sídla Lorda Voldemorta.
Harry se jen pousmál, vstal ze židle, párkrát mávl hůlkou a nechal všechno zmizet, následně zašel do Baru pro nějaké ty drinky pro Rona a Hermionu, za kterými se potom vydal.
29.09.2011 15:35:54
vruon
Erb.png
b-něco.bmp.png

Kampak myslíte, že Moudrý klobouk zařadí Třináctku?

Zmijozel (855 | 65%)
Mrzimor (65 | 5%)
Havraspár (137 | 10%)
Nebelvír (256 | 20%)
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one