Kapitola desátá - Stopa

„To je hrozný, už jsme ho skoro dostali a on zdrhne," stěžoval si Ron okamžitě, jak se vrátili do Hnízda.
„Rone, zapomínáš na to, že bychom ho stejně nemohli zničit, na to potřebujeme Světlo naděje nebo nějakou podobnou věc. Možná bychom mohli použít Nebelvírův meč, ten by mohl fungovat," zamyslela se Hermiona.
„Bude nejlepší nějak najít Světlo naděje a to použít, protože je to jediná věc, která ho zlikviduje určitě," připojil se do debaty i Harry a přemýšlel, kde by mohli zjistit něco víc o tomto...co to vlastně mohlo být? Nikdo to nikdy neviděl, takže nikdo nemá ani potuchy jak to vypadá, nebo co to vůbec je.
„Dobře, začneme v knihovně," usmála se spokojeně Hermiona o Ron se jen zmučeně sesul do křesla, odmítaje se pohnout byť jen o milimetr.
Nakonec se všichni tři i přes Ronovy protesty dali do hledání. Hledali ve velké knihovně v Hnízdě, Harry se pokoušel najít něco i ve své začarované knize, ale stále nic, ani zmínka, trvalo jim to až do pěti hodin ráno než prošli všechny knihy a to jen díky vyhledávacím kouzlům. Bylo to marné, ani o Světlu naděje, ani o nějaké velmi mocné zbrani bílé magie, co by se jen blížila moci, jakou má mít Světlo naděje, nenašli ani řádku.
Ron už únavou několikrát usnul nad knihami a Hermiona s Harrym k tomu neměli daleko a když si Ron hůlkou málem vyšťouchl oko, tak Harry zavelel a vydali se společně do svých postelí v Nebelvírské věži.
Ráno dostal Harry bláznivý nápad a tak se rozhodl ho okamžitě realizovat. Ron s Hermionou ještě spali, takže měl volný čas, zasedl tedy ke stolku ve společenské místnosti s pergamenem a psacími potřebami a začal psát, až po půl hodině a spoustě zmuchlaných pergamenů okolo, se Harrymu podařilo zformulovat pozvání tak, jak by mělo podle něho vypadat.
Spokojeně si svoje dílo přečetl, mávnutím hůlky uklidil nepořádek, který se kolem něho vytvořil a vydal se nejkratší cestou do sovince.
Když už dorazil před dveře sovince, tak se zarazil: Co když to nepřijme? Jo, určitě odmítne, nebo se mi vysměje a pak mě pomalu zadupe do země. Sakra, co jsem si myslel? Prolétlo Harrymu hlavou a otočil se na zpáteční cestu: Ale co když neodmítne? Hmm...risknu to. Rozhodl se, v duchu se otočil na patě a vešel do sovince. Když si ho všimla Hedvika, okamžitě k němu přilétla, na pozdrav zaklapala zobákem a zvědavě se podívala na dopis, který Harry držel v ruce.
„Ahoj, Hedviko," usmál se Harry na sovu a pohladil jí po hlavě.
„Potřebuji, abys odnesla tenhle dopis, ale nesmíš ho dát nikomu jinému než tomu, komu je určený, ano?" ubezpečoval se, Hedvika na to jen uraženě odvrátila hlavu.
„Dobře, já vím, že vždycky dopis doručíš přímo, promiň. Tentokrát tě budu ale muset zamaskovat protože tě všichni znají," změnil Harry téma a přejel sově hůlkou po hřbetě a místo nádherné sněžné sovy tam byla sova téměř identická se školními sovami, které přeměnu zvědavě pozorovaly.
Spokojený se svým kouzlem Harry přivázal Hedvice k nožce dopis, řekl jí, komu ho má doručit a po jejím odletu zamířil zpět do Nebelvírské společenské místnosti, kde už na něho čekali Ron s Hermionou.
„Kdes byl Harry?" zeptala se okamžitě Hermiona a s protáhnutím se zvedla z křesla.
„Hmm...no, v sovinci. Potřeboval jsem něco poslat."
„Už bychom mohli jít na tu snídani, mám hlad jak vlk," nadhodil Ron a energicky se vydal k východu.
„Jak jinak," zamumlala Hermiona a následovala kluky, kteří na nic nečekali a už byli dávno venku ze společenky.
„Musíme potom začít hledat tady, v Bradavické knihovně," upozornila Hermiona hned jak je dohnala.
„Jak jinak, my jsme se ještě ani nenajedli, a ty už bys chtěla do knihovny, víš, že by se někomu mohlo zdát, že jsi nenapravitelná?" začal Ron a Hermiona se hned chystala na pořádnou odpověď, ale do řeči jí skočil Harry: „Hlavně nebudeme moct používat vyhledávací kouzla v takovém rozsahu jako včera, Pinceová by nás za to nejspíš vyhodila s doživotním zákazem a se sáhodlouhým kázáním, že knihy jsou od toho, aby se v nich četlo a ne jen na ně mávali hůlkami. Nejspíš by si myslela, že je chceme poničit nebo tak něco," ušklíbl se nad představou knihovnice, která se zděšeným výrazem a s velice hlasitými připomínkami dostává knihy z jejich dosahu.
„U Merlina Harry, Hermiono, nechte toho aspoň do doby, než budu mít po snídani," řekl Ron zničeně.
Když přiletěly sovy, jako každé ráno, Hermiona si vzala svého Denního věštce a při snídani si pročítala novinky, najednou se od Havraspárského stolu ozvalo šťastné zavýsknutí, které přilákalo pozornost všech okolo, ale Alexandra Netyová si toho nijak nevšímala a se šťastným úsměvem si znovu a znovu četla dopis, který jí přinesla jedna ze školních sov. Když dopis měla přečtený asi po třetí, rychle něco napsala na zadní stranu a přivázala dopis zpět k pařátu školní sovy, která hned zase odletěla. Celý děj sledovala jen Hermiona, která se s Alex znala z knihovny, kde obě trávily spoustu času, jinak se všichni věnovali svým talířům s jídlem.
„Co myslíte, že bylo v tom dopise, že jí to tak potěšilo?" zeptala se Hermiona.
Ron s plnou pusou jen pokrčil rameny a dál se věnoval svému vytouženému jídlu.
„Já myslím, že bychom už měli vyrazit do knihovny," řekl Harry a pomalu se vydal pryč z Velké síně následován svými přáteli.
Celý dlouhý den strávili v knihovně a hledali jakoukoliv věc, která by jim mohla pomoct, a když knihovnice nebyla nikde v dohledu, nenápadně používali vyhledávací kouzla, ale i tak jim to trvalo příliš dlouho.
Asi kolem čtvrté odpoledně do knihovny vlétla školní sova, která přistála před Harrym na stole a nastavila poslušně nohu. Harry se usmál, hned poznal Hedviku, žádná jiná sova by nejspíš nepřilétla do knihovny nezpozorována knihovnicí.
Opatrně jí odvázal z nožky dopis, který hned přelétl očima a na jeho tváři se objevil zářivý úsměv, ale když si všiml zvědavých pohledů Rona a Hermiony, tak se snažil (bezvýsledně) svůj úsměv skrýt.
Schoval si dopis do kapsy a vrátil Hedvice její podobu, na což se sova vznesla a stále nezpozorována vylétla z knihovny.
Hermiona si nebyla jistá, ale měla podezření, že to nějak souvisí s tím, co se stalo na snídani, i přes to ani jeden z Harryho přátel nevyzvídal a dál se všichni tři věnovali pátrání.
Nakonec se jejich hledání rozšířilo i do oddělení s omezeným přístupem (samozřejmě bez povolení a svědků) a protáhlo se o celý měsíc, chodili do knihovny, co to jenom šlo, vlastně tam trávili veškerý svůj volný čas, až na Famfrpálové tréninky a chvíle, ve kterých Harry zmizel neznámo kam třeba i na celý den.
Ronovi s Hermionou sice vrtalo hlavou, kam jejich přítel stále mizí a hlavně proč jim o tom neřekne víc, ale čas, který tím získávali, plně využili a věnovali se jeden druhému.
O měsíc později konečně Hermiona něco objevila.
„Poslouchejte to je možná ono: Podle jedné z mnoha legend o slavných zakladatelích Školy čar a kouzel v Bradavicích, měli tři z těchto mocných kouzelníků ukrýt před lidmi mocný magický předmět. To by ještě nebylo tak zvláštní, kdyby se podle této pověsti nejednalo o jeden z nejmocnějších předmětů, který údajně zaručoval neporazitelnost a dokonce nesmrtelnost a božskou sílu. Tady se teorie rozcházejí, jelikož někteří tvrdí, že je artefakt pouze obraný, někteří věří, že je velice účinnou zbraní a jiní zas, že dokáže z normálních lidí vytvořit polobohy."
„Myslíš, že je to ono?" zeptal se nejistě Ron.
„No, nic lepšího nemáme," pokrčila rameny Hermiona.
„Je tam napsáno kde by ta věc měla být?" zeptal se Harry.
„Jo, je tu něco na ten způsob, spousta kouzelníků se domnívá, že v Egyptě, ale někteří zase...no, je tu vypsáno asi deset zemí, takže takhle se to nejspíš nedozvíme," informovala Hermiona a dál pročítala článek.
„Tady je něco: Taky pár odvážlivců tvrdí, že zakladatelé ve škole společnými silami vytvořili místnost, která vám splní všechna přání. Pokud víte, kde jí hledat a dokonce když si to budete přát, zavede vás k mocnému artefaktu. Tato teorie ale není nijak podložená a je čistě jen jednou z mnoha záhad, které skrývá veliký Bradavický hrad, více na str. 65743."
„Komnata nejvyšší potřeby," shodli se všichni tři najednou a s úsměvem každý zaklapl knihu před sebou.
29.09.2011 15:38:52
vruon
Erb.png
b-něco.bmp.png

Kampak myslíte, že Moudrý klobouk zařadí Třináctku?

Zmijozel (861 | 65%)
Mrzimor (65 | 5%)
Havraspár (137 | 10%)
Nebelvír (257 | 20%)
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one