Kapitola třicátá první - Prasinky

Harry musel na ošetřovně strávit čtrnáct dní. Hned, jak Harryho dostali na ošetřovnu, tak všechny madame Pomfreyová vykázala ven a do oběda na ošetřovnu nesměl ani Brumbál, kdyby byl někdo zraněný, tak by ho ošetřovatelka určitě vzala, ale teď pracovala na ošetření Harryho.
Vytáhnout dýku musela kouzlem, protože kdyby to udělala ručně, tak by to mohlo Harryho stát život, okamžitě, jak dýka opustila Harryho tělo, tak z rány začalo téct ještě víc krve než předtím. Ošetřovatelka se pokusila ránu zahojit kouzlem, ale nešlo to. Zkusila aspoň zastavit krvácení, ale to taky nešlo a tak musela Harryho ošetřit po mudlovsku. Později na ránu zkoušela nejrůznější hojící kouzla, ale žádné nezabíralo, nakonec to vzdala, protože profesorka Gesonová po prohlídce dýky řekla, že je začarovaná, aby se po ní zranění nedala magicky vyléčit.
Madame Pomfreyová tedy musela Harryho léčit po mudlovsku, což znamenalo věčné měnění zakrvácených obvazů a podobně. Naštěstí lektvary fungovali a tak aspoň trochu zmírnili krvácení, dali mu lektvar na doplnění krve, ale protože musel brát svůj speciální lektvar na své prokletí, tak mu nemohli dát normální lektvar proti bolesti.
Harry se vzbudil až den po incidentu. Měl hrozně sucho v puse a tak si chtěl šáhnout pro sklenici s vodou, která ležela na stolku hned vedle, ale při sebemenším pohybu ho hrozně rozbolela jeho rána, takže mu nezbývalo nic jiného než zavolat ošetřovatelku.
"Konečně jste vzhůru pane Pottere, tady máte tu vodu," řekla a podala mu sklenici průzračně čisté vody do ruky, kterou mohl hýbat bez toho, aby ho moc rozbolela rána.
Harry se cítil hrozně slabý a každý pohyb ho hodně vyčerpal, takže mu madame Pomfreyová často dávala posilňující lektvar a lektvar na spaní a proto nebyl moc často vzhůru.
"Co se vlastně stalo předešlou noc Harry?" zeptal se ho ředitel, když už mohl na ošetřovnu a stihl Harryho při vědomí.
"Nevím přesně pane profesore, v noci jsem se najednou probudil a nade mnou byla nějaká ženská s dýkou, pokusil jsem se uhnout, ale ona rychle bodla a zaryla do mě ten nůž, pak sem ji odhodil kouzlem Vérum, které jste mě učil pane profesore. Potom si toho moc nepamatuju, jen mlhavě, že tam přiběhli Ron a ostatní," řekl Harry.
Celé tři dny po útoku Harry skoro pořád jenom spal, takže návštěvy ošetřovatelka zamítala, ale čtvrtý den už se Harry necítil tak unavený a tak Pomfreyová svolila a Rona s Hermionou pustila dovnitř, protože byl Harry stále moc slabý, tak nemohli tajně zkoušet své proměny a tak si jen povídali, nebo se učili. Hermiona Harrymu nosila úkoly a říkali mu, co probírali a má se tedy doučit.
Hermiona Harrymu přinesla jeho učebnice, z kterých se učil látku, kterou oni probírali na hodinách, ale Harry se stejně po většinu dne nudil a tak požádal Hermionu s Ronem, aby mu přinesly nějaké knížky o černé magii.
Hermiona a dokonce i Ron se přidali k Harrymu vždy, když byli u něj na návštěvě a společně se učili černou magii, sem tam se podívali i do knih s normálními kouzly, ale většinou se věnovali černé magii, protože Malfoy s pár dalšími zmijozelskými dosáhli druhého stupně. Jejich návštěvy, ale nebyli na moc dlouho, protože jim ošetřovatelka povolovala jen dvě hodiny denně.
Když po dvou týdnech byl Harry propuštěn z ošetřovny, tak o dva dny později se konal výlet do Prasinek.
Harry se svými přáteli měli v plánu konečně navštívit Freda s Georgem a tak to taky udělali.
V jejich krámku bylo doslova narváno, krámek byl sice zvenčí malý, ale uvnitř byl kouzly zvětšen, takže byl obrovský. Na stěnách byly police, které byly přeplněny nejrůznějšími věcičkami, hračičkami, hejblátky, kukátky, cukrátky a vším možným i nemožným.
"Á, to jsou to k nám hosti," přivítal je Fred.
"Ahojky, to je dost, že jste se konečně přišli podívat," přidal se George.
"Zatím se tu porozhlédněte, my si na chvíli půjčíme maroda," řekl Fred a už směroval Harryho k černému závěsu, za kterým byla útulná místnost s krbem.
"Tak Harry, jak vidíš, tak nám jdou obchody dobře," začal Fred.
"Víc než dobře, dokonce jsme si před měsícem otevřeli krámek i na Příčný," přidal George.
"A tak tobě jako našemu sponzorovy můžeme všechno vrátit," pokračoval Fred.
"A taky budeš měsíčně dostávat tvůj podíl," dořekl George a teď se na Harryho oba usmívali.
"Ale já ty peníze od vás nechci, dyť jsem vám je dal a ne půjčil," odporoval Harry.
"Ne, Harry, takhle by to opravdu nešlo, jsi náš sponzor do začátku," zakroutil hlavou George.
"Takže jsi náš obchodní partner," doplnil ho Fred.
"Takže ty peníze prostě dostávat budeš a hotovo," uzavřel to George.
"Ale já ty peníze nepotřebuju ani je nechci," odporoval stále Harry.
"My je taky nepotřebujeme ani je nechceme," řekl Fred.
"Tak co s tím uděláme?" zeptal se George.
"Tak budeme ty peníze ukládat na nějakej účet a kdo je bude potřebovat, tak si je vybere,“ rozhodl po dlouhém přemýšlení Fred a George mu přikývnul, Harry si povzdychl a rezignovaně taky souhlasil.
"Dobrá tedy, dohodnuto. To bysme měli obchody za sebou," promnul si ruce George.
"A teď k volnějšímu tématu. Harry, donesly se k nám zvěsti, že ti lezou ženský do postele, to bych do tebe vůbec neřekl," usmál se na Harryho Fred, když už prolézali závěsem do obchodu.
"Jo, to musíš být pořádný divoch, když za tebou lezou až do Nebelvírské věže, je to docela vejška, jestli sis ještě nevšiml," přidal se George.
Harry se tomu musel zasmát, zvlášť, když se po Georgově poznámce na Harryho podívalo několik dívek okolo zvědavým výtahovým pohledem.
Po návštěvě Freda s Georgem se ještě vydali ke Třem košťatům a do Medového ráje, pak už si to zamířili přímo do Bradavic.
Na cestě se ale objevil menší háček v podobě známé blondýnky a několika Smrtijedů.
Byli zrovna na blbém místě, kde nikdo jiný nebyl, takže pomoc nejspíš nepřijde.
"Dobrý den pane Pottere, znovu se setkáváme," promluvila ona blondýnka a nejspíš si myslela jak to Harrymu nažene strach, ale Harry, který měl dosti nebezpečných setkání s Voldemortem, který při mluvení působí stokrát děsivěji, se nezalekl.
"Myslím, že si můžeme tykat, když už jsme spolu byli v posteli," poznamenal Harry a několik Smrtijedů se uchichtlo.
Blondýnka chvíli vypadala, že po Harrym skočí a zabije ho vlastníma rukama, ale nakonec se ovládla.
"Ano, to bysme mohli…Harry," přistoupila na Harryho hru.
"A jak že mám říkat tobě?" zeptal se Harry.
"Říkej mi Tersea," usmála se blondýnka.
"Nechte už toho, jestli chcete, tak si dohodněte rande, ale myslím, že už tam Potter nedorazí," ozval se jeden ze Smrtijedů.
Harry se podíval na Smrtijeda, který promluvil, ale neznal ho.
"Tak to abychom zmizeli," řekl Harry smutně. Jako na povel Harry, Ron i Hermiona měli v ruce hůlku, otočili se rychle k sobě zády a všichni najednou vykřikli, "Bombardo," a přitom mířili na zem před Smrtijedi, kteří byly kolem nich v kruhu.
Nejenom, že to Smrtijedy odhodilo, ale rozvířilo to prach na cestě a toho Harry se svými přáteli využil. Naštěstí ještě nebyli na bradavických pozemcích a tak se všichni tři naráz přemístili rovnou k hranici bradavických pozemků a rychle se vydali do hradu.
Sice nebyl jejich styl utíkat z boje, ale nevěděli přesně jakou moc má ona Tersea a tak nechtěli nic riskovat.
29.09.2011 14:44:49
vruon
Erb.png
b-něco.bmp.png

Kampak myslíte, že Moudrý klobouk zařadí Třináctku?

Zmijozel (861 | 65%)
Mrzimor (65 | 5%)
Havraspár (137 | 10%)
Nebelvír (257 | 20%)
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one