Kapitola sedmá - Návrat

Harry už byl připravený a rozhlížel se po jeskyni, která mu byla na měsíc domovem.
„No, tak už abychom vyrazili,“ řekl spíš sám k sobě a vyšel z jeskyně.
Harry si to zamířil rovnou do Prasinek a z Prasinek do Bradavic. Když prošel hlavní bránou do hradu, tak se zhluboka nadechl. Zase doma, pomyslel si. Harry si to namířil rovnou do pracovny profesora Brumbála a cestou potkal pár studentů z nižších ročníků, kteří hned jak ho uviděli, tak se zastavili a přestali mluvit, až do doby, než byl pryč z doslechu a pak se rychle rozeběhli rozšířit novinu o Harryho návratu.
Když se Harry dostal po vyjmenování většiny sladkostí ke dveřím profesorovy pracovny, tak zaklepal a když uslyšel známé, „Dále,“ vstoupil.
Harry snad poprvé v životě viděl profesora Brumbála překvapeného, nevěřícně na Harryho zíral, ale pak se rychle vzpamatoval.
„Harry,“ dostal ze sebe.
„Ano, pane profesore, jsem to já. Přišel jsem se jen ohlásit, že už jsem tady, myslel jsem, že byste to měl vědět,“ řekl Harry s úsměvem.
Brumbál teď vypadal na zhroucení a tak Harry radši zvážněl.
„Jak jsou na tom Ron, Remus a Hermiona?“
„Ano, ano jsou na tom dobře, sice si dva dny poleželi u Munga, ale už jsou v pořádku,“ odpověděl Brumbál.
„Vypadáš docela dobře, na to, že jsi byl takovou dobu u Voldemorta,“ řekl Brumbál.
„No víte, já vlastně už nejsem u Voldemorta asi měsíc,“ řekl Harry a sklopil oči.
„A to jsi nás nemohl informovat?“ zeptal se Brumbál s úsměvem, „Měli jsme o tebe všichni starost.“
„Já vím, ale nevypadal jsem zrovna dobře,“ řekl Harry omluvně.
„Pane profesore, chtěl bych vám představit Geroaga, pomáhal mi při útěku a taky mi, vlastně už několikrát, zachránil život.“
V tu ránu se zhmotnil Geroag vedle židle, na které Harry seděl.
„Dobrý den,“ pozdravil démon.
Brumbála to ale nevyvedlo z míry a pozdrav mu opětoval.
„Pane profesore?“ řekl Harry.
„Mohl byste tedy Geroaga propustit?“
Brumbál se na chvíli zamyslel.
„Mohl bych to zkusit, ale napřed bych musel najít to kouzlo, což chvíli potrvá,“ řekl a omluvně se podíval na démona, ten se ale usmál a řekl,
„Mnohokrát vám děkuji, nějakou chvilku to tu ještě vydržím, když jsem to vydržel několik tisíc let.“
„Tak a teď bysme mohli jít na snídani,“ řekl Brumbál a vstal.
Když došli před Velkou síň, Brumbál se zastavil a otočil se k Harrymu: „Počkej chvilku tady.“
A zmizel ve Velké síni.
Harry tedy počkal za dveřmi a poslouchal, co se děje uvnitř, zaslechl jen: „…Harry Potter.“ A tak Harry vstoupil a okamžitě, jak ho uviděli, tak začali všichni, až na zmijozelské, jásat a radovat se z jeho návratu do školy.
Harry co nejrychleji došel k místu, které se objevilo mezi Ronem a Hermionou a obsadil ho.
Hermionina první reakce byla, že dala Harrymu takovou facku, že málem spadl z místa a pak ho objala tak silně, že téměř nemohl dýchat a když se konečně odtáhla, tak Harry uviděl, že se jí po tvářích řinou slzy, ale usmívala se.
Ron Harryho taky přátelsky objal: „Tohle už nám nedělej kámo,“ řekl.
Brumbál zaklepal na svůj pohár a tím utišil celou Velkou síň.
„Protože se stala takováto šťastná událost je fér, když vám dáme na dnešní den volno, abyste mohli oslavovat, ale pod podmínkou, že při těch oslavách nebudete porušovat školní řád,“ dořekl profesor Brumbál a všichni okamžitě vypukli v jásot.
„Po snídani se zastavíme v Hnízdě, chci vám někoho představit,“ řekl svým přátelům Harry.
Když dorazili do Hnízda, tak to Ron nevydržel a zeptal se: „No tak Harry, koho nám to chceš představit?“
„Jmenuje se Geroag a je to dobrý přítel a učitel. Geroagu už můžeš,“ řekl Harry a najednou se vedle něj objevila obrovitá stínová postava.
„Ty vole,“ vypadlo z Rona a s otevřenou pusou zíral na démona.
„Těší mě, že vás konečně osobně poznávám,“ řekl Geroag s menší poklonou.
„Taky mě těší, pane…Geroagu. Já jsem Hermiona Grangerová a tohle,“ ukázala na Rona, který pořád na démona zíral s otevřenou pusou, „je Ron Weasley,“ dokončila.
Když se Ron a Hermiona s Geroagem pořádně seznámil, (což znamenalo, že Ron už neměl otevřenou pusu), tak se všichni přesunuli do knihovny. Harry Geroagovi vyčaroval další křeslo a všichni se posadili.
„Tak, co se přihodilo, když jsem byl pryč?“ zeptal se Harry svých přátel.
„No novýho, prošvihl si to předvolání kvůli famfrpálu a máme už vybranej tým. Ginny tě zatím zaskakuje na postu chytače, ale jak budeš moct, tak bude střelkyně, zatím je místo ní střelec Dean,“ začal Ron.
„No, ale hlavní je, že Smrtijedi moc neútočili, sice bylo pár útoků, ale asi jen tři-čtyři.“
„Hele, co kdybychom vás s Geroagem naučili nitrobranu a nitrozpyt?“ zeptal se svých přátel Harry. Už o tom dlouho přemýšlel a dohodl se se svým démonickým společníkem, že by je to mohli naučit.
„To by bylo úžasný Harry,“ odsouhlasila Hermiona okamžitě a Ron dychtivě přikyvoval.
Nakonec vynechali oběd a povídali si o nejrůznějších zážitcích za poslední měsíc.
Když přišli na večeři do Velké síně, hned na ně zamávali Ginny s Deanem ať jdou k nim.
„Dneska je oslava ve společenské místnosti, máme dokonce povolení od McGonagallový, takže můžeme do dvanácti oslavovat. Fred a George se prej staví a přinesou nějaký pití,“ rozpovídala se Ginny hned jak k nim přišli.
Když se všichni nebelvírští vydali do své společenské místnosti ani je nepřekvapilo, když celá místnost byla ozdobená, podél zdi byl veliký stůl, který přetékal jídlem a pitím.
29.09.2011 14:20:18
vruon
Erb.png
b-něco.bmp.png

Kampak myslíte, že Moudrý klobouk zařadí Třináctku?

Zmijozel (855 | 65%)
Mrzimor (65 | 5%)
Havraspár (137 | 10%)
Nebelvír (256 | 20%)
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one