Kapitola osmnáctá - Geroagův odchod

„Pane řediteli, pane řediteli,“ volal školník Filch a vtrhl večer do Brumbálovi pracovny, aniž by klepal.
Profesor na školníka chvíli jen koukal, ale když se neměl k objasnění situace, tak ho vyzval; „Co se děje?“
„Na pozemcích se objevili dva lidé, vypadá to na Smrtijedy.“ Vypadlo z Filche.
Brumbál vypadal, že ho tato zpráva moc nepřekvapuje.
„Dobře. Dojděte, prosím, za profesorem Snapem, Kratiknotem a profesorkou McGonagallovou, že se sejdeme ve Vstupní síni.
Školník jen rychle přikývl a už mizel za dveřmi.
O chvíli později se všichni tři sešli dole před bránou. Profesor Snape se objevil na schodech do sklepení a rázně šel k nim. Za ním se za okamžik objevil i školník, který napolo klopýtal napolo se plazil a při tom vydával chrčivé zvuky.
„Co se děje?“ zeptal se profesor lektvarů.
„Argus prý objevil na pozemcích Smrtijedy, radši půjdeme než stačí něco vyvést.“ Oznámil ředitel a vyšel k pozemkům.
Když se skupinka profesorů konečně dostala ke Smrtijedům, kteří pořád leželi svázaní a v bezvědomí na zemi, tak se docela divili.
„Smrtijedi na Bradavickém pozemku, to není zas až tak divné, ale svázaní a v bezvědomí?“ pronesl přemýšlivým tónem profesor Kratiknot.
„Tady je nějaký dopis,“ poukázal Snape a vzal bílou obálku.
„Co se tam píše?“ zeptala se zvědavě profesorka McGonagallová.
„Tito dva Smrtijedi,“ četl Snape nahlas, „byly odsouzeni Soudem Tří k doživotí v Azkabanu za smrtijedství, používání zakázaných kleteb, mučení mudlovské rodiny, atd.“
Všichni byly překvapení, dokonce i Brumbál vypadal překvapeně, samozřejmě to, ale netrvalo dlouho a za okamžik už se zas tvářil vyrovnaně.
„Okamžitě svolejte radu Řádu, já zatím dopravím a pokusím se vyslechnout ty Smrtijedy.“ Rozhodl ředitel a mávnutím hůlky nechal dvojici vznášet se za ním, směrem k zapovězenému lesu.
*
„Co se děje? Proč jste nás svolal v takovou hodinu Brumbále?“ Ptal se Moody, když byla zahájena schůze.
„Na Bradavických pozemcích se objevily dva Smrtijedi.“ Oznámil Brumbál osazenstvu, které okamžitě zbystřilo.
„U Smrtijedů jsme našli tento dopis,“ řekl a mávl hůlkou, potom se uprostřed stolu vznášel obraz dopisu.
„Vy víte, co je ten Soud Tří?“ Zeptal se jeden z členů.
„Ano, podařilo se mi to zjistit, ale musel jsem tuto informaci vydolovat ze vzpomínek těch Smrtijedů a pak jim hned vymazat paměť, teď jsou už na ministerstvu. Tady jsou jejich zkrácené vzpomínky.“ oznámil a znovu mávl hůlkou, obraz dopisu se změnil ve vzpomínku.
Smrtijed v kamenném křesle, tři postavy v bílém sedící na třech trůnech proti němu, potom se tam objevila postava Minotaura a odváděla ho chodbou, pak zabočili do jedněch dveří, a když prošli, byly všude kolem plameny, dlouhé pláně, kam až oko dohlédlo. Sem tam vytryskávaly plameny, nebo jen hořela země, byly tam taky řeky plné lávy, které vydechovaly plameny a vydávaly nesnesitelný žár. V dálce byly vidět postavy přikované k zemi jak sténají v bolestech, ale oni mířily k jedné vyvýšenině, kde byl přikován druhý Smrtijed a křičel na všechny strany. Minotaur vězně, kterého přivedl jen hodil na zem a toho okamžitě spoutaly silné řetězy, které najednou vystřelily ze země a pak sebral jeho druha a odešel bez jediného slova.
Tím vzpomínka končila. Všichni chvíli jen nevěřícně koukali jeden po druhém.
„Tak tomu říkám něco,“ dostal ze sebe nakonec Moody s úsměvem.
„Kde to bylo?“ zeptal se stále zaraženě Kingsley.
„To bohužel nevím, ale oba Smrtijedi z toho byli tak vystrašení, že když sem je probral, tak vůbec nevnímali a jen pořád opakovali Peklo. Proto jsem jim taky vymazal paměť.“ vysvětlil Brumbál.
„Aspoň, že víme kdo za tím stojí,“ poznamenal Arthur Weasley.
„Netvrdil bych, že víme kdo za tím stojí, protože vlastně ani nevíme kdo jsou ti tři.“ zavrčel Snape.
„Každopádně aspoň víme, že si s nima poradili,“ usmál se Moody.
„Ano, to bezpochyby.“ souhlasil ředitel Bradavické školy.
*
Ráno, když si Harry došel znovu pro lektvar a po bolestech mu madam Pomfreyová oznámila, že s ním chce mluvit ředitel, tak se Harry pomalu vydal do jeho pracovny ztichlými chodbami Bradavického hradu.
„Dobré ráno profesore,“ pozdravil Harry, když vešel dovnitř.
„Dobré Harry, posaď se,“ vyzval ho Brumbál.
„Pane Geroagu? Mohl byste na chvíli?“ zeptal se ředitel a démon se okamžitě zhmotnil vedle Harryho.
„Rád vás zase vidím pane,“ řekl démon.
„Já vás taky,“ opětoval profesor Brumbál.
„Už se mi podařilo nalézt to kouzlo, které vás osvobodí, jestli chcete, tak ho můžeme provézt hned teď.“ Oznámil ředitel.
Harry byl chvíli mimo. Uvědomoval si, že démon odejde, ale myslel si, že to nebude tak brzy.
Geroag vypadal potěšeně: „To je skvělé.“
„Ano,“ usmál se na něj Brumbál.
„Tak dobře, jdeme na to,“ rozhodl démon.
„Už?“ zeptal se Harry trochu úzkostlivě.
„Ano, Harry. Nemá smysl to odkládat, pozdravuj ode mě všechny. Doufám, že na mě jen tak nezapomeneš a drž se.“ rozloučil se Geroag.
Harry přikývl: „Měj se a buď opatrný,“ popřál Harry.
Démon se otočil na ředitele jako že už je připraven a ten se jen usmál.
„Dobře, jediné, co je nutné udělat je vzít si tento kámen, a přečíst runy na něm,“ vysvětlil ředitel.
Geroag tedy začal číst, po asi půl minutě Harry najednou ucítil, jako by se mu vyprázdnila hlava, takové uvolnění. Démon vypadal, že je na tom stejně, protože se na chviličku jeho hlas zastavil, ale pak dál pokračoval ve čtení nápisu.
Po další půl minutě se najednou kámen v démonových rukách rozpadl v prach, který ale nepadal na zem, obtáčel se kolem Geroagova tmavého těla a pořád zrychloval.
Za chvíli se točil takovou rychlostí, že byl vidět jako zářící kruh kolem démonického těla.
Pak se démon rozplynul. Ne, že by zmizel úplně, jen se přeskupil a teď vypadal jako další točící se kruh uprostřed toho prvního. Najednou se z kruhů udělaly koule a po chvíli jako by se koule propadaly do sebe. Zmenšovali se. Najednou se velká koule roztáhla na všechny strany, tak rychle, že se to dalo přirovnat k výbuchu a ozářila celou místnost, celé to proběhlo bez jediného zvuku.
29.09.2011 14:30:46
vruon
Erb.png
b-něco.bmp.png

Kampak myslíte, že Moudrý klobouk zařadí Třináctku?

Zmijozel (855 | 65%)
Mrzimor (65 | 5%)
Havraspár (137 | 10%)
Nebelvír (256 | 20%)
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one