Kapitola dvacátá třetí - Informace

Harry přežil týden na ošetřovně. Týden strašné nudy, sice za ním chodili jeho přátelé, co to jen šlo, ale i tak to bylo hrozné.
Jediné čemu se mohl Harry věnovat bylo studování poznámek o Gryfech, které mu sehnali Ron s Hermionou, ale to už měl během jednoho dopoledne prozkoumané skrz na skrz.
"Konečně na svobodě," ulevil si Harry, když v doprovodu svých přátel opouštěl ošetřovnu.
"Jo, teď se konečně vrhneme na ten náš projekt," řekl Ron spiklenecky.
Harry se musel zasmát, Ron byl do toho "projektu" hrozně zažraný, ohromě ho nadchla představa, že se bude proměňovat v nějaké zvíře a neodradilo ho ani Hermionino upozornění, že to bude bolestivé a dost těžké.
Hned jak vešli do společenské místnosti Nebelvíru, tak se všude kolem začal ozývat radostný výskot a jiné projevy radosti na uvítání, jak si Harry všimnul, tak bylo vše připraveno na oslavu, kterou zahájil svým příchodem.
Dokonce se stavili i Fred s Georgem, kteří zajistili mimo jiné i velký přísun produktů z Kouzelnických kejklí.
"Harry, to je dobře, že ses z toho příšernýho místa dostal tak rychle," poznamenal George.
"Jo, na ošetřovně není radno zůstávat dlouho," pokýval Fred vážně hlavou.
"Máme pro vás už dárky k vánocům," pochlubil se George.
"Vybírali jsme dost pečlivě, samý užitečný věcičky," přidal se Fred.
Oslava trvala až do dvou ráno a pak všichni zalehli a bylo ticho a klid.
Druhý den ráno na snídani přišla jen polovina Nebelvírké koleje a i ta vypadala spíš jako zombie než studenti Bradavic.
Hned po vyučování se vydali do Hnízda. No, vydali je trochu silné slovo, spíš je tam Ron dotáhl.
"Tak čím začneme?" zeptal se Ron, když už všichni tři seděli na polštářích v cvičebně.
"Nejjednodušší způsob by měl být, když se proměníme po částech, takže bych začala asi rukou," zapřemýšlela Hermiona.
"Tak jo a jak na to?" popoháněl Hermionu Ron.
"Jestli jste si dost důkladně nastudovali své zvířata a jak vypadají, tak byste se měli co nejvíc soustředit na to, aby se vaše ruka přeměnila v tlapu, nebo pařát toho tvora. Stačí si představit tu proměnu, ale musíte na to intenzivně a hlavně přesně myslet." vysvětlovala Hermiona.
Pak se všichni tři dali do pokusů o přeměnu svojí ruky.
Ron se soustředil tak pekelně, že celý zrudl a dokonce se mu na čele objevilo pár kapiček potu.
Asi po půl hodině neustálého snažení, se to povedlo kupodivu prvnímu Ronovi.
"Jau," dostal ze sebe a když se podíval na bolestivé místo, tak tam uviděl srst. Celý hřbet ruky měl zarostlí srstí Zlatého retrívra.
Ron byl tak šťastný, že chvíli jen s úsměvem pobíhal dokola, ale když se uklidnil, tak si zase sedl na své místo a fascinovaně sledoval hřbet své ruky.
"Tak co, jaký je to pocit?" zeptal se Harry zvědavě.
"Jako by mě bodaly malinkatý jehličky," odpověděl Ron a pořád si hleděl na ruku.
"A to jsi si zatím jen nechal narůst srst. Prý při změně tvaru jde bolest ještě dál, jako by se ti ty jehličky zabodávaly ještě o mnoho hloub." vysvětlila Hermiona.
Týden uběhl jako voda, za dva dny jsou vánočný prázdniny, na které výjimečně všichni odjíždějí, Harryho Brumbál poslal k jeho příbuzným a odůvodnil to tak, že by se s nimi měl Harry rozloučit, protože po dlouhém uvažování se rozhodl, že už u nich přes prázdniny nemusí být, což Harryho ohromě potěšilo, i když strávit vánoce s jeho příbuznými není zrovna nejpříjemnější představa.
"Tak co uděláme? Zítra už odjíždíme, tak bysme mohli něco podniknout, třeba zas hon na Smrtijedy, všiml jsem si, že už se zase objevují," řekl se Ron.
"Hmm, to není špatný nápad." ozval se Harry.
"Ano a k tomu jsme ještě ani nezjistili co chystají." přidala se Hermiona.
A bylo rozhodnuto.
Po dlouhém čekání nad mapou se objevil příval červeně na okraji Londýna.
Když se tam dostali už byla v plné síle bitva mezi Smrtijedy a Bystrozory, kterým pomáhali i nějací členové Fénixova řádu.
Vše probíhalo na malém náměstíčku. Okolní domy už byly od prolítávajících kleteb značně poškozeny.
Harry s přáteli se výjimečně k boji nepřidali, jen k sobě kouzlem přitáhli jednoho Smrtijeda, kterého předtím omráčili.
Když už ho měli před sebou, tak Harry mávl hůlkou a probral ho.
"Co chystáte?" zeptal se Ron.
"Já vám nic neřeknu, vy jedni šmejdi," prohlásil Smrtijed.
"Ale jo, řekneš," odporoval Harry, mávl hůlkou a pronesl jednu z bolestivých kleteb,které se naučil za doby jeho pobytu v blízkosti Voldemorta. "Fiarerfosir."
Smrtijed se napnul a po chvíli mu křuplo v ramenou a kolenou, jak mu vyskočily klouby.
Smrtijed zařval bolestí a spustil; "Dobře, dobře řeknu vám to, jen toho nechte."
"Není to moc velký hrdina," poznamenal Ron.
Harry tedy zrušil kouzlo a poslouchal co jim Smrtijed řekne.
"Ve Francii ve skladu číslo 26 v přístavu máme důležitou zásilku magických zbraní, většinou se jedná o výbušniny. Pán Zla je chce přepravit sem do Anglie pomocí mudlovských lodí, protože je toho mnoho." vysypal ze sebe Smrtijed.
"Hmm a kde je ten přístav, ukaž nám ho na mapě,“ řekla Hermiona a vytáhla zpod hábitu mapu, přeložila ji tak, aby byla vidět jen Francie a Anglie a dala ji blíž ke Smrtijedovi, ten ukázal na jeden z přístavů a Hermiona okamžitě místo označila.
"Kdy se má ten transport uskutečnit?" zeptal se Harry.
"Za tři dny, v sedm hodin ráno." odpověděl Smrtijed.
To jim stačilo a tak se hned přemístili zpět do Hnízda.
"Tak a máme to," řekl radostně Harry.
"Ale jak jim to překazíme? Dyť na Vánoce jsme doma?" zeptal se Ron.
"Za dva dny se tady sejdeme v půl sedmý a pomocí přenášedla se přeneseme rovnou tam." rozhodl Harry a Ron s Hermionou přikývli.
Další den byla jízda domů, Harry sice opravdu odjel k Dursleyům, aby se rozloučil, ale hned den na to se přesunul do Hnízda a vyčkával na nadcházející akci.
29.09.2011 14:35:15
vruon
Erb.png
b-něco.bmp.png

Kampak myslíte, že Moudrý klobouk zařadí Třináctku?

Zmijozel (861 | 65%)
Mrzimor (65 | 5%)
Havraspár (137 | 10%)
Nebelvír (257 | 20%)
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one