Kapitola dvacátá osmá - Místo

Večer už všichni tři stáli na okraji Zapovězeného lesa.
"A vážně, nejde někde jinde sebrat?" zkusil to naposledy Ron.
"Ne, jen tady," usmál se na kamaráda Harry.
"Tak jdeme, abychom to ještě našli," ozvala se Hermiona.
A tak se všichni tři vydali na cestu, po půl hodině se všude kolem začínali ozývat všelijaké děsivé zvuky a teprve až po asi hodině cesty rovně do středu Zapovězeného lesa konečně našli místo, kde rostla rostlinka Tyri.
"Tak se dáme rychle do práce, abychom odsud vypadli co nejdřív," navrhl Ron.
Harry zakroutil hlavou; "Rone, já tě nechápu, na boj se Smrtijedy se těšíš, ale pár zvířátek se bojíš?" zeptal se Harry.
"To je rozdíl, Smrtijedi jsou parchanti, co si to zasloužej a zabíjej jen pro zábavu, zato tyhle pro jídlo a jsou několikrát rychlejší, tišší a bůh ví co ještě," vysvětloval Ron.
"Nekecejte pořád a pojďte mi pomoct sbírat," zarazila je Hermiona.
Nakonec měli tři plné brašny rostlinky Tyri.
"Proč jsme toho vlastně brali tolik? Dyť do lektvaru bude stačit jen hrstka ne?" zeptal se Ron, když se vydali na zpáteční cestu.
"Ano, to sice ano, ale je to dost vzácná rostlinka a neuškodí, když si jí vezmeme trochu víc do zásoby," vysvětlila Hermiona.
"Jáu, mám něco v botě," vykřikl Ron a okamžitě si sundával botu.
"Rone, nekřič nebo..," začala Hermiona, ale pak ztichla.
"Všechno v pohodě, byl to jen ká…," v tom mu Harry zacpal pusu, Ron se na něj nazlobeně kouknul, doobul si botu a zahuhlal: "Ho he hehe?"
Harry mu dal pryč ruce z pusy a zašeptal; "Poslouchej."
Ron nastražil uši a zaposlouchal se do zvuků lesa, jeden zvuk dost převyšoval nad ostatními a to vlkodlačí vytí.
"Sakra, vlkodlaci," ulevil si Ron.
"Jo, a to není to nejhorší, stojí nám v cestě k Bradavicím a vypadá to, že se přibližují," přidala se i Hermiona.
"Znáte někdo nějaké kouzlo na vlkodlaky?" zeptal se s nadějí Ron.
Hermiona i Harry přikývli. 
"Sice známe pár kouzel proti vlkodlakům, ale ne proti takovéhle přesile, s jedním, dvěma, bysme si možná poradili, ale tady to vypadá na celou smečku," řekla Hermiona.
"Tak rychle mizíme, ať máme náskok," zavelel Harry a všichni tři se rozeběhli zpátky do středu Zapovězeného lesa, přímo od vlkodlaků.
Po chvíli rychlého běhu museli zpomalit, už slyšeli jak za nimi uhánějí vlkodlaci a tak se pokusili, ještě kousek popoběhnout, i když byli všichni tři utahaní.
Ani si nevšimli, že jsou na okraji příkrého svahu, všimli si toho, až když se pod nimi probořila zem a oni se skutáleli dolů. Harry narazil do dvou stromů a asi si zlomil ruku, Ron byl sice otlučený, ale žádné vážné zranění neměl a Hermiona, jak se zdálo se vyhnula všem nebezpečným překážkám.
Když se otočili, aby zkontrolovali, jestli vlkodlaci nedorazili, tak jim srdce sevřel strach, nahoře na okraji srázu bylo přinejmenším dvacet vlkodlaků, kteří se zrovna dali do seběhnutí po svahu dolů k nim.
Když už byli vlkodlaci hodně blízko a někteří dokonce byli připraveni na skok, tak najednou Rona, Harryho i Hermionu popadlo něco za ramena a letělo to s nimi pryč.
Ani jeden z nich na to stvoření bohužel neviděl, letěli s nimi směrem do Bradavic, tak se domnívali, že je to nějaké dobré stvoření, ale o okamžik později se ozvalo děsivé krákání podobné zařvání a hned po tom všechny tři létající stvoření zahnuli doleva a odbočili tím ze směru do Bradavic.
Letěli nad korunami stromů, takže byl výhled široko daleko a Harry se svými přáteli uviděl, že letí k pohoří, na kterých se už teď rýsovala veliká ptačí hnízda.
"Rychle, mizíme! Než dopadnete, tak pod sebe něco přičarujte," zavelel Harry a sám vytáhl hůlku, o okamžik později vylétly ze třech hůlek naráz tři paprsky, které přiměly okřídlené tvory, aby pustily své oběti.
Harry sice myslel na dopad a už si i vymyslel jaké kouzlo použije, ale zapomněl na větve stromů, kterými rychle prolítl při pádu, o některé tvrdě zavadil, některé se pod ním zlomily a jiné byly pevné a dosti bolestivé a s Harryho pochroumanou rukou to nebyl zrovna šťastný zážitek.
Když skončil příval větví, tak se Harry divil, že je ještě při vědomí, ale rychle pod sebe přičaroval tlustou madraci, na kterou měkce dopadl.
O kousek napravo od něj se ozvala rána a zasténání, Harry se zvedl ze své madrace a podíval se na Rona, který dopadl na přičarovaný gauč, který pod nárazem nevydržel a rozsypal se.
Hned vedle Harryho se objevila Hermiona, tak potichu, že se jí Harry lekl.
"Jak si přistála, nebyla si vůbec slyšet?" zeptal se Harry.
"Díky přistávacímu kouzlu, jak vidím, tak vy jste si vybrali jiný způsob," řekla s úsměvem od ucha k uchu.
"To mě budeš muset naučit," ozval se Ron, který se pomalu ale jistě dostával z trosek svého záchranného gauče.
Kousek za nimi se ozvalo zavytí.
"Sakra, museli nás sledovat," řekl Harry a s Ronem a Hermionou se vydali na útěk.
Přeběhli dva kopečky a ocitli se na okraji velkého jezera, na druhé straně jezera byl nádherný vodopád, který vypadal jako dvacet metrů dlouhá a pět metrů široká vodní zeď.
Voda byla nádherně čistá a taky studená.
V jezeře byla z kamenů udělaná jakoby cesta, kameny nevyčnívaly nad vodu a končily asi centimetr pod hladinou. Měly ploché konce, akorát na jednu nohu. Nebyly přímo u sebe, ale byly rozestaveny tak, aby se po nich dalo přejí od břehu až k vodopádu a přitom dokonale zapadaly do jezera.
"Jdeme, stejně nemáme co ztratit, můžeme se tam schovat za ten vodopád, tam by nás neměli cítit ani vidět," řekl Harry, když se za nimi ozvalo další vytí, ale tentokrát o hodně blíž a vydal se po "cestě" k vodopádu.
Hned, jak byli všichni tři za vodopádem, tak zůstali ohromeně stát.
Nacházeli se v nějaké jeskyni, hned za nimi byla stěna vody, ale hluk vodopádu tu moc slyšet nebyl, jen jemné šumění. Jeskyně vedla dál a po asi čtyřech metrech zahýbala za roh.
Celé to vypadalo přírodně a nic tu nevypadalo jako by to sem nepatřilo a tak se všichni tři vydali opatrně dál do jeskyně.
Když zahnuli za roh, tak jeskyně pokračovala dál asi dva metry, ale pak končila a navazoval na ni trávník, nádherný trávník, který vypadal přírodně, jako všechno okolo, ale přesto byl krátký. Vydali se tedy dál a když vyšli ze skály, tak se ocitli na paloučku, který měl kolem deseti metrů čtverečních. Naproti vchodu do jeskyně bylo jezírko přibližně dva na tři metry, byla v něm nádherně křišťálová voda a celé dno bylo plné hladkých bílých oblázků.
Do jezírka pomaličku tekla voda po skále, z jedné malé prasklinky, a z jezírka vytékal stejně malý pramínek a ztékal z obrovského srázu.
Palouček byl ze tří stran obehnán skálou a čtvrtá strana poskytovala nádherný výhled na zapovězený les, měsíc a překrásnou noční oblohu a končila hrozně strmým srázem. 
"To je nádhera," rozplývala se Hermiona.
"Skvělý místo, musíme sem někdy zase zajít," přikývl Harry a sedl si na měkký trávník.
"Jo, je to tu pěkný," uznal i Ron a sedl si k jezírku.
"Až zajde měsíc, tak půjdeme, abychom dorazili včas do Bradavic," oznámila Hermiona.
Do té doby si vychutnávali krásy místa, dokonce tam rostly lesní jahody a maliny, takže si udělali menší občerstvení, Ron byl dokonce tak vynalézavý, že utrhl tři listy z rostliny, která se pnula okolo celého vchodu do jeskyně. Měla obrovité růžovofialové květy a podivně tvarované listy a nabral do nich vodu, listy byly tvarované tak, že připomínaly misky a dokonce z nich ani po naplnění voda nikudy nevytekla.
"Je to tu opravdu dokonalý," řekl Ron, když bylo po deseti jahodách a sedmi malinách, které Hermiona natrhala.
Když odcházeli, tak se Hermiona ještě rozloučila, "Ahoj, je to tu úžasný a děkujeme," ale Místo vypadalo jako by to slyšelo a když chtěli projít vodopádem, tak se najednou rozhrnul doprava i doleva a udělal tak trojúhelníkový průchod, kterým prošli a ani se nenamočili, dokonce i voda kolem kamenů, po kterých přišli se odhrnula a kameny tedy byly suché a dalo se po nich přejít bez toho, aby si namočili nohy. 
"To bylo úžasný," dostal ze sebe Ron na cestě zpátky do Bradavic.
"Jo, vypadalo to jako by tě to místo slyšelo a chtělo ti udělat ještě větší radost," přidal se Harry.
"Ano, taky mi to tak připadlo," usmála se Hermiona.
Když se dostali do nebelvírské společenské místnosti, tak už bylo ráno, ale naštěstí byla sobota a tak zalehli a celý den je nikdo neviděl vyjít.
29.09.2011 14:42:23
vruon
Erb.png
b-něco.bmp.png

Kampak myslíte, že Moudrý klobouk zařadí Třináctku?

Zmijozel (855 | 65%)
Mrzimor (65 | 5%)
Havraspár (137 | 10%)
Nebelvír (256 | 20%)
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one