Kapitola osmá - Záhada

Od té doby Harry všechny Poberty dokonale ignoroval. Asi týden se mu snažili omluvit téměř na každém kroku, ale pak to vzdali.
Harry se už neusmál, vlastně nijak nedával najevo vůbec nic, radost, smutek, ani náznakem, dokonce ani nehnul brvou, když kolem něj s křikem proběhl školník Filch, kterého honili dvě košťata, pět hadrů a spousta čistících prostředků, celá chodba se řehtala, jen Harry ledově sledoval dění okolo, dokonce ani když Filch následně kvůli velké rychlosti nevybral zatáčku a třísknul sebou o podlahu se jeho ledová maska nehnula ani o setinu milimetru.
*
"To je hrozný, ani to s ním nehlo," posmutněl Sirius.
"Jo a to jsme se opravdu snažili," přitakal James.
"Je takový od toho rána, co jste mu sebrali lektvar," řekl Remus.
"No to teda ne, ty jsi v tom jel s náma, tak se nesnaž to hodit jen na nás," zamračil se Tichošlápek.
*
"Všimli jste si toho, že je Green poslední dobou nějakej...hmm...víc divnej, než obvykle?" zeptala se svých kamarádek Beky při hodině obrany, kde seděli dostatečně daleko od katedry.
"Jo, ale Famfrpál hraje pořád stejně, i když jednou, asi před týdnem to nerozdejchal panák na koštěti, který se mu snažil zabránit v gólu, taková menší překážková dráha víte? No, ten panák z toho vyšel dost špatně, kdyby to byl nějaký spoluhráč, tak je asi ještě na ošetřovně," přidala se Sam.
"A už ho vůbec není vidět s tou Potterovou bandou, asi se mezi nimi něco stalo," oznámila jim Lily.
"A jak jsi daleko v tom pátrání po jeho tetování?" zeptala se Sam zvědavě.
"Myslím, že už jsem narazila na stopu," usmála se Lily.
*
Pobertové zrovna šli se sklopenými hlavami od dalšího ze svých vtípků, které měli Harryho aspoň trochu potěšit, ale nepovedlo se.
Najednou proti nim šel Snape se zabořeným nosem v knížce s černou koženou vazbou.
"Tak se trochu rozptýlíme," ušklíbl se Sirius.
"Ahoj Srabusi, o jaký svinstvo třeš frňák tentokrát?" zeptal se ho James konverzačním tónem.
"Neprovokuj Pottere, stejně si dovoluješ jen proto, že je tu s tebou celá ta tvoje ubohá parta," zasyčel jedovatě Snape.
Dvanácteráka tento výrok dost pobouřil a okamžitě vytáhl hůlku, Sirius se k tomu taky chystal, ale James ho zastavil: "To je jen mezi mnou a tím umaštěncem," řekl a otočil se zpět na Snapea, který už se taky připravil, byly v poměrně velké a hlavně široké chodbě, takže se kolem nich zanedlouho utvořil kruh přihlížejících.
Když už chtěly oba vykřiknout nějaká dost ošklivá kouzla, tak je zastavil dívčí hlas: "Pottere, nech Snapea konečně na pokoji, nic ti neudělal, tak mu dej pokoj ty nafoukanče jeden," byla to samozřejmě Lily, která se protlačila skrz diváky až mezi ně.
"Tak dobrá, máš štěstí Srabusi, protentokrát tě Lily zachránila," dodal Dvanácterák a elegantním pohybem skoval svou hůlku.
"Nepotřebuju před tebou zachraňovat Pottere a už vůbec ne od takové mudlovské šmejdky, jako je tady Evansová," zasyčel Snape pohrdavě a zhnuseně Lily sjel pohledem.
Jeho hlas prořízl chodbu jako právě nabroušená břitva, protože všichni jen v tichosti sledovali jejich spor.
Lily čekala cokoli, ale tohle opravdu ne, než se ale stačila vzpamatovat (vlastně se nestačil vzpamatovat nikdo) z toho, co Snape řekl, nebo si uvědomit, jak jí vlastně nazval, tak se chodbou rozlehl další hlas: "Snape," byl tak ledový, syčivý a nečekaný, že se všichni lekli, ale ticho přetrvávalo, bylo narušováno jen kroky osoby, které patřil hlas a odsouváním studentů, aby mu uvolnili cestu ke jmenovanému.
Přes řady studentů nebylo vidět, kdo to je, ale jak se přibližoval studenti mu ustupovali, až se skupince uvnitř naskytl pohled na Harryho, všichni byli překvapení, protože od Harryho ještě neslyšeli takový hlas.
Snape se probral jako první: "Co..." pokusil se vyštěknout, ale Harry ho přerušil: "Takhle už jí nikdy neříkej, nebo to s tebou nedopadne dobře," řekl Harry varovně a ledově zároveň, až Lily, Jamesovi a Snapeovi přeběhl mráz po zádech.
Severus se ale nedal jen tak zastrašit: "Proč bych to neměl říkat, když je to pravda?"
Harrymu se zablesklo v očích a vytáhl hůlku tak rychle, že to skoro nikdo nepostřehl a automaticky mířil na Snapea.
V tom se do sporu dostal další hlas, který tentokrát patřil profesorce Obrany: "Pánové, no tak klid, byla jsem zrovna za ředitelem a ten mi povolil vytvořit něco, jako soubojnický turnaj, tam si své spory můžete vyřešit spravedlivě, pod dozorem rozhodčího," navrhla jim profesorka Hereyová.
Harry tedy zandal hůlku a usmál se na Snapea, který opravdu z toho úsměvu neměl dobrý pocit: "Tak dobrá, vyřídíme si to v turnaji," řekl a bez jakýchkoli dalších slov odešel.
*
"To teda bylo něco, už jsem zvědavá na ten souboj," usmála se Sam.
"To já taky a vlastně na všechny, na sto procent vím, že se nebudu účastnit, jen budu sedět jako divák, vypadá to dost nebezpečně," přikývla Beky.
*
"Jdu do toho turnaje taky," rozhodl se James, když seděli ve společenské místnosti Nebelvíru u krbu.
"My dva samozřejmě taky," přidal se Sirius a ukázal na sebe a Rema, který vypadal trochu překvapeně, že s tím souhlasil aniž řekl jediné slovo, ale nakonec jen přikývl.
*
Druhý den ráno už u Velké síně vysel pergamen, na který se zájemci mohli přihlásit do turnaje a večer byl plný jmen.
Někdo se přihlásil pouze aby mohl říct, že se účastnil, někdo chtěl zkusit svoje štěstí, nebo otestovat svojí zdatnost v kouzelnických soubojích.
*
"Mám to, mám to holky," vlítla večer Lil do Společenky s knihou v rukou.
"Co máš?" nechápala Beky, kterou tím vpádem probudila.
"Našla jsem to tetování," zašeptala.
"A co znamená?" zeptala se zvědavě Sam.
"To nevím, našla jsem jen tu knihu kde je, nečetla jsem si to zatím," vysvětlila Lily a sedla si na volné křeslo u stolku a knihu položila před sebe na nevelký kulatý stolek.
29.09.2011 15:15:43
vruon
Erb.png
b-něco.bmp.png

Kampak myslíte, že Moudrý klobouk zařadí Třináctku?

Zmijozel (861 | 65%)
Mrzimor (65 | 5%)
Havraspár (137 | 10%)
Nebelvír (257 | 20%)
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one