Kapitola druhá - První školní den v jiném čase

Harry se probudil v pět patnáct ráno díky kouzlu, které ho naučil Brumbál. Bylo lepší než budík, protože probudilo jen jeho a bez žádného protivného zvuku.
Harry tedy vstal a přešel ke svému kufru, když ho otevřel našel svůj lektvar, který měl v lahvičce přesně na jedno ráno.
Madam Pomfreyová mu připravila přesně tolik lahviček s lektvarem, aby mu stačily na celé prázdniny a den po nich, ale teď už byly všechny prázdné, až na jednu, a tu Harry držel v ruce.
S povzdechem zavřel kufr a šel si sednout do společenské místnosti, aby náhodou nevzbudil své spolužáky.
I když lektvar hodně zmírnil účinky kletby, tak stejně byly dost bolestivé na to, aby Harrymu uniklo nejedno bolestné usyknutí.
Harry se pohodlně posadil do jednoho křesla u vyhaslého krbu a na ex do sebe nalil obsah lahvičky, kterou následně postavil na podlahu vedle křesla a pak se opřel se zavřenýma očima.
Když začala o půl hodiny později kletba účinkovat, tak Harry zaryl prsty do opěradel křesla a zmítal sebou v bolestivých křečích.
Po doznění kletby Harry ještě chvíli jen zmoženě oddychoval, byl celý bílý a zpocený, když se z toho vzpamatoval, vzal ze země prázdnou lahvičku a vydal se zpět do pokoje, kde si jen vzal věci a šel se vysprchovat.
Ve sprše strávil skoro hodinu, tekoucí voda Harryho příjemně uklidňovala.
Když dorazil zpět do pokoje, všichni už byli vzhůru.
"Ahoj," pozdravil je Harry s úsměvem a oni mu pozdrav opětovali.
"Ty seš ale raní ptáče," ušklíbnul se na něj James, který ležel rozvalený na své posteli.
"To jo," usmál se Harry a v očích mu začaly pohrávat jiskřičky, "Ale vy vypadáte, že byste potřebovali pomoct."
S tím Harry švihnul dvakrát hůlkou, všem vzlétli peřiny až je stropu a hned pod nimi se objevily dešťové mraky, ze kterých začalo pršet na postele Jamese, Siriuse, Remuse a i Petera, kterého dokonce z mráčku trefil i jeden menší blesk do jeho tučného zadku, až Červíček vypískl.
Harry jen rychle popadl svou školní brašnu a urychleně opustil pokoj, protože už všichni byli na nohách a nevypadali zrovna mírumilovně.
Harry se sklouzl po zábradlí až do společenské místnosti, kde už byla skupinka děvčat, ve které Harry poznal Lily a i tu holku, které pomohl do vlaku.
Harry v klidu, jako by se nic nedělo seskočil ze zábradlí, "Dobré ráno," pozdravil je Harry s úsměvem a v klidu prošel východem z Nebelvírské věže.
Hned, jak se za ním zavřel průchod, tak ze schodů seběhli kluci mokří od hlavy až k patě a s vražednými pohledy, "Kam zdrhnul Green?" zeptali se holek, které jen tak tak zadržovaly smích.
"Odešel na snídani," pípla Beky a hned potom vyprskla smíchy i se zbytkem skupinky. Ono se není moc čemu divit, protože James měl jen trenky se srdíčky, Remus měl k trenkám i triko, Peter měl nějaké podivné trenky s nějakým vyšitým zvířátkem a Sirius se hrdě pyšnil též jen v trenkách. Všichni byli promočení tak, že z nich voda odkapávala a tutově naštvaní.
Pobertové se bleskově převlékli, vysušili a pak co nejrychleji vyrazili na snídani.
"To bylo dobrý Harry, to uznávám, ale za tohle tě pomsta nemine," usmál se na něj Sirius, když si sedal ke snídani, Harry se na něj jen zazubil a dal se znovu do snídaně.
"Náhodou, byste mi měli ještě poděkovat," usmál se na ně Harry, když dojedl, "kdybych vás nevyhnal z postelí, tak byste nestihli po ránu holky," usmál se na ně šibalsky Harry.
"Na tom něco bude," pokýval hlavou Sirius a taky se usmál.
První hodinu měli Obranu, která proběhla v pohodě. Poměrně obstojně ji učila profesorka Jane Hereyová. Harry z této hodiny zjistil, že se na Obranu tolik nedbá, jako v jeho době. Byla spíše zaměřená proti kouzelným tvorům, než proti kouzelníkům.
Asi to bude tím, že Voldemort ještě nezačal terorizovat, zamyslel se Harry.
Další byla dvouhodinovka přeměňování, kde Harryho napomenula McGonagallová, protože nedával pozor, musel pořád myslet na své prokletí.
Jak to, že funguje i tady, když jsem v jiném čase, ani jizva mě nebolí, prakticky na mě ještě Voldemort žádnou kletbu neseslal, tak proč furt funguje, budu se na to muset mrknout v knihovně, uvažoval Harry i ve dvouhodinovce Lektvarů, kterou měli po přeměňování, kvůli svým úvahám moc nedával pozor na lektvar, který měli připravovat.
Asi deset minut po začátku hodiny se Harryho kotlík doslova roztekl a nezbylo z něj vůbec nic, naštěstí ani lektvar, který by se jinak rozlil široko daleko.
"Vůbec nechápu, jak se vám tohle mohlo povést pane Greene a to jsem odborník. Vždyť jste pod tím kotlíkem ještě ani neměl oheň," začal okamžitě profesor naštvaně.
Měli menšího obtloustlého profesora se začínající pleší, který se jmenoval August Rever.
"Srážím Nebelvíru třicet bodů, na konci hodiny za mnou přijďte pane Greene," štěkl ještě profesor.
Harry si vzal další kotlík a tentokrát už radši dával pozor. To je hrozný, jiná doba, ale já stejně dostanu trest od profesora lektvarů hned, jak se mu dostanu pod ruku, pomyslel si Harry.
Když se blížil konec hodiny, tak profesor zavelel: "Dejte vzorek lektvaru do lahviček s vaším jménem a dejte je támhle na tu polici."
Když Lily a Sam nesly své vzorky na polici, dva Zmijozeláci jim podrazili nohy a ony se natáhly na podlahu, při čemž jim vypadli lahvičky s lektvary a rozbily se.
"Pane profesore, moc se omlouváme, že jsme vám neodevzdaly vzorek lektvaru, ale on se nám rozbil, protože nám někdo podrazil nohy, když jsme je šly odevzdat," omlouvala se Lily a Sam přikyvovala.
"Tak mi ukažte, kde se vám ty lektvary rozbily slečno Evansová a doděláte si je někdy později," usmál se na ně profesor.
Lily už s úsměvem šla profesorovi ukázat místo, kde byly střípky a rozlitý lektvar od jejich pádu, ale úsměv jí zmizel z tváře okamžitě, jak uviděla, že tam nic není. Profesor už se taky neusmíval a nasadil svůj přísný výraz.
"Slečno Evansová, že jste vy a vaše spolužačka nevěnovaly svou pozornost lektvaru a neudělaly jste ho správně je jedna věc, ale vymyslet si báchorku o rozlitém dobrém lektvaru, po kterém není jediný důkaz, to je věc úplně jiná," zlobil se profesor.
"Ale…," pokoušela se to vysvětlil Sam.
"Žádné výmluvy, obě za mnou," zavelel a vydal se zpět ke svému stolu, kde už čekal Harry.
"Všichni tři dostanete školní trest, zítra v osm se dostavte ke mně do kabinetu, teď jděte," oznámil jim profesor a vyhnal je z učebny.
Lily vypadala opravdu zdrceně, měla svěšené ramena a i přes snahy Sam se ne a ne vzchopit.
"No tak Lily, dyť je to jen školní trest, ani nám nesebral body," usmála se na ní Sam.
"Jen? Jen školní trest? Sam, za celých pět let jsem ještě nikdy neměla žádný školní trest," řekla zdrceně.
"Všechno je jednou poprvé," utrousil Harry s pokrčením ramen a úsměvem na tváři, který s nimi šel jako poslední z učebny.
"Jak to tak vypadá, tak tobě to starosti nedělá, co Greene?" zeptala se Lili zvědavě.
"Ani ne," usmál se Harry a přidal do kroku.
"Vidíš? Ber to jako Green, v klídku, v pohodě, žádné nervování," usmála se Sam.
"Jo, asi máš pravdu, dyť je to jen jeden trest a nepřipravily jsme Nebelvír o žádné body," usmála se trochu Lily.
"Harry, jak si nám to mohl jen udělat?" zeptal se ho zničeně James.
"Za ty body se hrozně omlouvám," snažil se Harry.
"Kdo tu mluví o bodech? Předběhl jsi nás ve školním trestu, což se ještě nikomu nepovedlo od té doby, co tu jsme," usmál se Sirius.
29.09.2011 15:10:17
vruon
Erb.png
b-něco.bmp.png

Kampak myslíte, že Moudrý klobouk zařadí Třináctku?

Zmijozel (855 | 65%)
Mrzimor (65 | 5%)
Havraspár (137 | 10%)
Nebelvír (256 | 20%)
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one