Kapitola sedmá - Vysvětlování

Harrymu se na tváři rozlil radostný úsměv z dobrého hodu a záchraně nějakých mudlů navíc, ale hned, jak kleslo démonovo tělo k zemi, úsměv se mu z tváře pomalu vytratil.
Uslyšel jen tiché: "Harry?" a pak se Hermiona skácela na zem . Naštěstí tam bylo listí, takže nedopadla na tvrdé.
Ron, ani profesorka se Hermioně nepokusili zabránit v pádu na zem, protože jen zírali na Harryho s otevřenou pusou a vyvalenýma očima.
Když si Harry uvědomil, že má ještě pořád roztažená křídla, tak je rychle složil na záda a nechal je zmizet.
"Dobrý večer paní profesorko. Co děláte tak pozdě mimo Bradavice?" nadhodil po několika minutách naprostého ticha Harry.
"Cože? Já jsem, teda my jsme...vlastně...co jste to?" pokoušela se ze sebe dostat profesorka.
Najednou profesorku i Rona zasáhly rovnou do obličeje dva malé polštářky, oba se hned po zásahu skáceli jako před chvílí Hermiona.
Harry se ohlédl za sebe, aby viděl původce polštářkového útoku, byl to Jipery, který se jen usmál, pokrčil rameny a řekl: "No co? Takhle jim to aspoň budeš moct vysvětlit všem najednou," ušklíbnul se a odletěl.
Harry jen zakroutil hlavou a vytáhl z démona svou dýku.
"To bude zas průšvih," povzdechl si.
K ránu se všichni tři probudili v nějakém stanu, byl veliký přibližně čtyři na čtyři metry, každý ležel na své posteli a uprostřed byl stůl, na kterém stála připravená snídaně.
"Kde to jsme?" ozvalo se z jedné postele, to se zrovna probrala i profesorka Erehová.
"Vůbec nemám tušení," zamumlal Ron a spadl z postele, jak se pokoušel vstát.
To přilákalo jednoho z andělů, který vstoupil dovnitř: "Á, vy už jste vzhůru," usmál se na ně, "Zatím si dejte snídani, hned pro něj dojdu," řekl, když viděl, že chce jak Ron, tak Hermiona něco říct.
Harry chvíli stál před jejich stanem, zhluboka se nadechl a vkročil dovnitř, okamžitě se na něj stočily všechny pohledy, ale bylo ticho.
"Jak vám chutná snídaně?" zeptal se Harry po nějaké době, křídla pro jistotu nechal schovaná, aby nevyvolal další omdlévání a udivené pohledy.
"Harry? Proč jsi nám neřekl, že jsi jeden z nich?" zeptala se Hermiona klidně.
"Jeden z koho?" zkusil to Harry.
Ron se na něj zamračil a Hemiona se úplně odvrátila.
"No tak dobře," rezignoval Harry.
"Tak proč jsi nám to neřekl?" zeptal se Ron.
"Protože jsem nevěděl, jak to přijmete," odpověděl Harry.
"Jak to přijmeme? Jak to přijmeme? To si děláš srandu, Harry?!" zeptala se ho Hermiona, která už trochu zvyšovala hlas.
"Ne, já nevěděl, jak budete reagovat, já...nechtěl jsem vás jako své přátelé ztratit. A hned, jak by jste se to dozvěděli, tak byste chtěli hned vědět, co jsem tam celou dobu dělal," vysvětloval, ale hned jak to dořekl, tak si chtěl jednu fláknout.
"Celou dobu? Jak jsi tam byl dlouho Harry?" zeptala se ho Hermiona.
Harry se jen ošil a odvrátil pohled od těch jejích očí, které ho provrtávaly.
"Harry," připomněl mu Ron, že by měl odpovědět.
"No, já, bylo to nějakou dobu," vykrucoval se Harry.
"Jak-dlouho-Harry?" zeptala se Hermiona důrazně.
"Skoro deset let," vyklopil Harry a zadíval se na Hermionu a Rona, kteří vypadali ohromeně.
"Deset? Let?" dostal ze sebe Ron.
"A co jsi tam teda dělal celých těch deset let?" zeptala se Hermiona.
"To je jedno, je to minulost, za chvíli se vracíme do Bradavic, tak se nasnídejte," řekl Harry a opustil stan rychleji, než se ho stačil někdo na něco zeptat. Harry jim to opravdu říkat nechtěl. Že má křídla, to je jedna věc, s tím se ještě jeho přátelé vyrovnat můžou dobře, ostatně většinou nejsou ani vidět, ale že strávil čtyři roky zabíjením, to už by asi nestrávili tak snadno.
Asi o hodinu později už byl jejich provizorní tábor zabalený, všichni se sešli uprostřed plácku, kde se ještě před chvílí tábor rozkládal.
Harry už na sobě znovu měl zbroj i s mečem: "Přemístím nás někam do zapovězeného lesa, abychom nezbudili moc velkou pozornost a do večera bychom měli dorazit do Bradavic, Vy paní profesorko se můžete přemístit rovnou do Prasinek jestli chcete," otočil se Harry na Felícii, která ale jen zírala na jednoho z andělů, když se ale na ní otočil v očekávání její odpovědi, tak uhnula pohledem.
"Ne, myslím, že půjdu radši s Vámi, protože...protože jako profesorka mám za vás zodpovědnost," vykoktala a trochu zčervenala.
Harry se jen usmál a mrkl na Hese, který byl cílem profesorčina pohledu, Hes mu úsměv oplatil s jiskřičkami v očích.
"Tak jdeme na to," řekl si Harry pro sebe a vytasil svůj meč, zamumlal nějaká slova, obloha se najednou zatáhla a šlehl z ní ohromný blesk, který mířil přímo na ně.
Profesorka ani Hermiona se neubránili vykřiknutí, ale to už je zasáhlo bílé světlo a v dalším okamžiku už stáli mezi jinými stromy a slyšeli hrom. Ron jen zbledl, ale když zjistil, že je všechno v pořádku, tak se mu barva hned vrátila.
"Co...co to bylo?" zeptala se Hermiona a rozhlížela se kolem a následně po obloze, která už zas byla nádherně modrá, sem tam s nadýchaným bílým mráčkem.
"Přemístili jsme se," odpověděl Harry prostě.
"Jo, já ty jeho kouzla miluju," radostně za nimi poskočil archanděl Jipery, který měl svůj úsměv pořád na tváři.
"Já s Mersim a Nifem budeme létat nad Vámi a dávat pozor ze vzduchu," zavelel Harry a vystřelil nad koruny stromů jako šipka.
"On k tomu kouzlu použil meč?" divila se profesorka.
"Možná, že to byl nějaký rituální meč," zamyslela se Hermiona při cestě.
"Ale né, žádnej rituální meč," usmál se Jipery.
"Vy vlastně neznáte příběh o bitvě u Trevoá, že?" zeptal se Hes.
"Ne, to opravdu neznáme," vypálila ze sebe profesorka rychle a trochu zčervenala, Hes se usmál a pokračoval: "Tak já Vám jí teda zkráceně řeknu, času máme do večera dost."
Vyprávěl pověst o bitvě, která neměla žádnou šanci na úspěch, ale přesto dopadla překvapivým vítězstvím, ale Harryho jméno tam nepoužil.
"Opravdu cvoci ty ze speciálních jednotek," poznamenal Ron, když vyprávění skončilo.
"Takže Harry je...," začala Hermiona zamyšleně.
"Ano, Harry je Rudý Lord, velitel jednotky Rudí lovci, ale nemáte to ode mně," dodal rychle.
"Proč?" zeptal se nechápavě Ron.
Ale to už se k nim snesl Harry se širokým úsměvem: "Dneska je nádherně na lítání, jdeme Vás vystřídat, protáhněte si trochu křídla," usmál se na Hese, který okamžik na to vzlétl k obloze.
16.08.2011 22:48:05
vruon
Erb.png
b-něco.bmp.png

Kampak myslíte, že Moudrý klobouk zařadí Třináctku?

Zmijozel (855 | 65%)
Mrzimor (65 | 5%)
Havraspár (137 | 10%)
Nebelvír (256 | 20%)
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one