Kapitola dvanáctá - V rychlém sledu událostí

Harry se od té doby vytrácel ze školy skoro vždy, kdy mohl. Ron, Hermiona a vlastně všichni nechápali kam to Harry mizí a začínali si o něj dělat starosti, ale aspoň trochu je uklidňovalo, že vždy, když se Harry vrátil, tak měl dobrou náladu a pořád se usmíval.
Harry to nechápal, dokonce chvíli uvažoval, jestli na něj někdo neseslal nějaké kouzlo, ale chtěl být stále u El a ona jeho společnost taky více než vyhovovala.
Povídali si úplně o všem, Harry sice vynechal pár maličkostí ze svého života, protože se obával, že by mohla El špatně reagovat na skutečnost, že je čaroděj, nemluvě o tom, že je archanděl.
Když byli spolu, tak čas ani nevnímali, byli šťastní už jen ze společnosti toho druhého.
Když El propustili z nemocnice, protože se "zázračně" uzdravila a znovu viděla, tak jí Harry navštěvoval u nich na vesnici.
Dva měsíce po jejím propuštění El představila Harryho své rodině, která ho přijala až překvapivě přátelsky. Bylo to vlastně i pro to, že El o Harrym neustále básnila i doma, takže o něm všichni už věděli. Elina sestra Ív se stala její zpovědní vrbou a při večeři, na které byl Harry představen se potutelně usmívala, což Harryho trochu znervózňovalo, ale za nedlouho, hned po křížovém a hlavně "nenápadném" výslechu od Eliných rodičů se atmosféra tak uvolnila, že to byl příjemný večer.
Všichni se rozpovídali a Harry se s nimi loučil až kolem jedné hodiny ráno, což trochu kazilo jeho plán nenápadného návratu, protože si byl jistý, že Ron s Hermionou na něj znovu (jako každý večer, když byl pryč) budou čekat se spoustou otázek.
Ten večer se to provalilo.
"Tak kde jsi zase byl Harry? Neříkej nám, že v knihovně, nebo s ostatními archanděly, protože jsme to kontrolovali," vypálila na něj zamračená Hermiona.
Ne, že by Harryho hlídali na každém kroku, nebo mu nechtěli dopřát volnost, ale opravdu je hrozně štvalo, že se jim jejich nejlepší kamarád nesvěří. Hlavně Hermiona špatně nesla nevědomost, i když Rona to štvalo taky dost.
"No...já...byl jsem se projít?" zkusil to Harry.
Hermiona s Ronem se na něj ještě víc zamračili a tak si Harry povzdechl a posadil se do jeho oblíbeného křesla u krbu, ve kterém stále plápolal oheň.
"Byl jsem u El," odpověděl Harry prostě.
"Kdo je El?" vyzvídal Ron.
"Moje přítelkyně," odpověděl poslušně Harry.
"To je přece skvělé Harry. To jsi nám to nemohl říct rovnou?" řekla Hermiona nadšeně.
"Ani ne, všude je spousta lidí a nechtěl bych vystavit El, nebo její rodinu nějakému nebezpečí," vysvětlil Harry a omluvně se na ně koukl.
"No tak jaká je? Jak vypadá? Kdes jí potkal?" vychrlil Ron zvědavě spoustu otázek, sedl si naproti Harrymu a nedočkavě čekal na odpovědi.
Démoni ani Smrtijedi se kupodivu moc neukazovali a když náhodou, tak tam hned přispěchal Harry, archandělé a Ron s Hermionou a zatrhli jim všechny pokusy o zabíjení a týrání nevinných, ale po většinu času byl klid. Byl takový klid, že to Harryho začalo znervózňovat, protože jak znal Voldemorta, tak zas něco chystá a určitě se to nikomu nebude moc líbit.
Archandělé si užívali volna plnými doušky. Hes se dal dohromady s profesorkou obrany proti černé magii a vypadalo to dost vážně.
Jipery bydlel a pracoval s dvojčaty Weasleyovými v jejich obchodě a opravdu si to užíval, ostatně všichni si našli nějakou práci a zároveň se učili kouzlit, aby lépe zapadli, i když byli většinou zaměstnáni u mudlů.
Téměř všichni, až na Hese, který teď momentálně žil s profesorkou si sehnali bydlení a zmizeli z Bradavic, což moc nepotěšilo dívčí populaci Bradavické školy.
Harry s El do sebe byli zamilovaní, o tom nebylo pochyb, o další měsíce později, přesněji čtyři se Harry rozhodl k přelomovému kroku.
"El?"
"Hmm?" zavrněla El v jeho náruči.
"Víš, tak jsem si říkal...co bys udělala, kdybys se dozvěděla, že jsem kouzelník? Nemyslím tím takový, jako ti, co předvádějí různé triky v cirkusech a tak, ale opravdový čaroděj?" zeptal se Harry a vyčkával.
Chvíli El nic neříkala, ale pak odpověděla: "To nevím, když jsem byla menší, tak jsem na tyhle věci věřila, třeba Pán prstenů a tak podobně," usmála se, ale pak pokračovala: "nejspíš bych potřebovala nějaký důkaz, že je to opravdu tak."
"Ale jak bys reagovala? Bála by ses mě? Utekla by jsi mi?" zeptal se Harry a opravdu se bál odpovědi Ano.
"Proč bych se měla bát? Znám tě a miluju tě, na tom nezmění nic, ani nějaká kouzla, teda jestli jsi mi něco nepřimíchal do pití?" usmála se a natočila hlavu aby Harrymu viděla do tváře.
Harrymu se znatelně ulevilo, bylo to jako by z něj někdo sejmul celou hromadu kamení.
"Ne, nic jsem ti do pití nepřimíchal," usmál se na El a ta chvíli zpracovávala význam jeho slov, pak se jí rozšířili oči překvapením. Domnívala se totiž, že je to jen jedna z Harryho úvah, ostatně spolu takhle přemítali o nejrůznějších situacích od létání v oblacích, po cestu kolem světa, ale teď to vypadalo, že to Harry myslí vážně.
"To...to jako že jsi..." zeptala se El.
"Ano a důkaz už mám taky," usmál se na El, která byla jaksi vykolejena tou skutečností.
"Nastav dlaň," zašeptal jí do ucha a ona zvědavě poslechla. Harry mezitím vyndal hůlku a namířil na zem před její nataženou rukou, zamumlal pár slov a z jeho hůlky vytryskl stříbrný kotouč světla, který se ztratil v zemi, ze které okamžik na to vyklíčila malá stříbrná rostlinka. Ta se pomalu vlnivě přesouvala až k Elině ruce a formovala se do poupěte. Když bylo zářivě stříbrné poupě nad její dlaní, rozkvetlo a z květu vypadl malý stříbrný prstýnek, který přistál El na ruce.
El to celé sledovala se zatajeným dechem a když ucítila a spatřila na své dlani prstýnek, ohromeně se podívala na Harryho s otázkou a zároveň s obdivem v očích.
"No...víš, asi to nebylo zrovna dokonalý, ale...vezmeš si mě?" zeptal se Harry a zvědavě na ní upřel své smaragdové oči. "Teď přijde okamžik pravdy," pomyslel si Harry a už se vzdával naděje, když mu El skočila kolem krku až ho povalila.
"Ano, ano a ano, samozřejmě že si tě vezmu," usmívala se od ucha k uchu El a štěstím úplně zapomněla na neuvěřitelný způsob darování snubního prstýnku.
Nakonec oba splynuli ve vášnivém polibku.
16.08.2011 23:01:42
vruon
Erb.png
b-něco.bmp.png

Kampak myslíte, že Moudrý klobouk zařadí Třináctku?

Zmijozel (855 | 65%)
Mrzimor (65 | 5%)
Havraspár (137 | 10%)
Nebelvír (256 | 20%)
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one