Kapitola čtrnáctá - Zmrtvýchvstání

Harry nevěděl co se stalo. Poslední, co si pamatoval bylo, že na něj Voldemort seslal smrtící kletbu, ale teď stál uprostřed kruhové místnosti z bílého mramoru a se stěnami posetými svícemi, které ozařovaly celou místnost.
Najednou vše potemnělo a když bylo opět vidět, všiml si Harry, že uprostřed místnosti je stůl a za ním sedí tři postavy v bílých hábitech s kápí na hlavách. Na druhé straně stolu blíž k Harrymu bylo přichystané ještě jedno křeslo.
Harry byl tak zmatený, že si zpočátku ani nevšiml, že prostřední postava mu ukazuje, aby se na volné křeslo posadil.
Když si to uvědomil, okamžitě pozvání přijal a sedl si tak rychle a zbrkle, že se křeslo převážilo a Harry i s ním spadl do zadu, kde sebou třískl o podlahu.
Postava úplně vpravo vyprskla smíchy, ale okamžitě po rýpnutí loktem do žeber od spolusedící postavy to zamaskovala kašlem. Harry se konečně posadil a sledoval postavy před ním. No super, ti Smrtijedi jsou vážně všude, to mě nemůžou nechat vydechnout ani po smrti? Pomyslel si Harry.
"Harry Jamesi Pottere, zemřel jsi," začala postava s krásným ženským hlasem ve prostřed skupinky.
"To už sem si domyslel," řekl Harry, který už to chtěl mít za sebou, protože se v této společnosti třech neznámých necítil moc dobře.
"Chytrý to hoch," řekla postava nalevo vážným hlasem, ale postava napravo to nějak nezvládla a se smíchem se svalila z křesla.
Harrymu ten smích přišel povědomý a tak se zeptal: "Siriusi?"
"Ty taky všechno zkazíš, Tichošlápku," řekla postava nalevo a uraženě se otočila zády k Siriusovi, který už se škrábal zpět na křeslo, ale už bez kápě na hlavě a se slzami od smíchu v očích. "Čau Harry," pozdravil ho kmotr s úsměvem od ucha k uchu.
Pak si sundali kápi i zbylí dva a Harry byl tak překvapený, že ze sebe dostal jen "Mami? Tati?" a dál pozoroval postavy před sebou.
"Ahoj zlatíčko," řekla Lily a hřejivě se na něj usmála.
"Čau prcku," zašklebil se na něj jeho otec James.
Když se poobjímali, přivítali a tak podobně, posadili se zpět na svá místa.
"Tak teda Harry, jsme tady proto abychom ti řekli...," začal James, ale Harry mu skočil do řeči: "Že jsem umřel, to už vím."
"Ne, to není tak docela pravda," ozvala se Lily a Harry nasadil nechápavý výraz.
"Vlastně nejsi mrtvý, jen jsi tak nějak...mimo regule," řekl Sirius.
"Mimo regule?" zeptal se Harry.
Lily se na něj usmála: "Ano Harry, tvoje láska k El ti pomohla kletbu překonat, samozřejmě k tomu dopomohla trochu i tvoje moc, ale především ta láska, se kterou ses pro ni obětoval, usmívala se na něj Lily.
"Ale...ale proč jste teda nepřežili i vy?" zeptal se Harry nechápavě.
Tentokrát se na něj usmál jeho otec: "Protože máš mnohem větší moc než my, samozřejmě je to jen proto, že byli tví rodiče vynikající kouzelníci, to je snad jasné ne?"
"Ano, samozřejmě, já a Lily jsme si s tím dali opravdu hodně práce. Nikdy na tu noc nezapomenu," přidal se do hovoru zasněně i Sirius.
"Cože?" vykřikli manželé Potterovi najednou, ale do Siriuse se pustil jen James a Lily se s úsměvem dala znovu do hovoru se svým synem.
"Taky za to nejspíš může i moc, kterou ti nedobrovolně předal Voldemort," pokračovala Lil.
"Taky to má ale jeden menší háček," poznamenal Sirius, který už se s Jamesem zase usmířil.
"Jakej háček?" zeptal se Harry opatrně.
"Ta tvoje křídla už nedokážeš nechat zmizet, budou furt vidět," vysvětlil jeho kmotr.
"Ale neboj, na křídla holky letěj, si vem mě, klovnul jsem takovou šťabajznu a to sem měl jen koště," usmíval se James a přitáhl si víc k sobě Lily.
"Jednou sem totiž Lil půjčil koště, měl si vidět, jak byla naštvaná, že mě musí požádat o koště, no to byl pohled," pokračoval s úsměvem jeho otec, "Sice jsem to koště už pohromadě nikdy neviděl, ale jako náhradu za koště jsem si stanovil rande, naše první, takže se to docela vyplatilo," vyprávěl zasněně.
"Jo, to bylo poprvý, co jsem viděl Dvanácteráka usmívat se nad rozbitým koštětem," přikyvoval Sirius.
"Jen tak mimochodem ta tvoje je taky pěkná," pokýval uznale James hlavou.
"Bohužel se už budeme muset rozloučit Harry," řekl posmutněle Tichošlápek.
"Už?" zeptal se Harry smutně.
"Neboj, jednou se zase setkáme," usmál se James, "Snad to ale bude za dlouho," dodal hned.
"My tě zatím budeme sledovat odsud," usmála se na něj Lily.
"Jo a pozdravuj od nás všechny," řekl Sirius.
"Tak ahoj," rozloučili se všichni a hned, jak Harry dokončil svoje "Ahoj," tak pocítil silný náraz, jako když do něj narazí auto, docela se divil, že se neozvalo žádné křupnutí oznamující zlomené žebro.
*
Po tom, co Lord Voldemort se svými stoupenci zmizeli v domě zhasli všechny světla a dům zůstal ponořený v temnotě.
Jediné, co bylo slyšet byli tlumené vzlyky a marná snaha osvobodit se z provazů a roubíků.
Asi pět minut po triumfálním odchodu Pána Zla dům znovu ozářila zelená záře, která prostoupila každý kouteček a škvírku v domě.
Tentokrát ale zelené světlo nevycházelo z žádné hůlky, ale z nehybného těla, které mělo otevřené oči i pusu, ze kterých se toto světlo linulo na všechny strany.
Po pár sekundách, nanejvýš po půlminutě záře ustala a všude se znovu roztáhla tma, už nebylo slyšet žádné vzlyky, žádné snahy o osvobození.
"Sakra, to byla ale pecka," ozvalo se z míst, kde ještě před chvílí leželo bezvládné tělo.
Harry si pro jistotu prohmatal žebra, jestli jsou v pořádku a pak po tmě našel svojí hůlku.
"Lumos," zamumlal a místnost osvětlilo bílé světlo.
Okamžitě, jak se Harry rozkoukal, tak mávnutím hůlky všechny rozvázal, ale oni se jen bezvládně sesunuli k zemi.
Harry rychle stačil natáhnout jedno křídlo a tím ztlumit Elin pád a druhým křídlem trochu ztlumil i náraz jejích rodičů.
Vystrašeně doběhl k El, která se stále nehýbala a zkontroloval tep, spadl mu opravdu balvan ze srdce, když zjistil, že jen klidně spí. Pro jistotu zkontroloval i její rodiče a nakonec všechny uložil do jejich postelí, přece jenom byla noc a oni toho zažili víc než by bylo zdrávo a tak je nechtěl budit.
On sám byl ale odpočatý a tak spravil nábytek, který předtím zdemoloval při pádu a uklidil kuchyň, která byla poznamenaná vpádem Smrtijedů.
Nakonec si sedl do jednoho z křesel a usnul spokojeným spánkem.
Ráno se probudili pan a paní Wermoorovi poměrně brzy dokonale odpočatí, jen ten zlý sen je trochu tížil, ale hned na něj zapomněli, radši se vydali dolů do kuchyně připravit snídani a potom chtěli vzbudit El, dneska večer se měla vrátit i jejich druhá dcera a měla být oslava jejích narozenin, takže měli spoustu práce.
Když ale vešli do kuchyně, tak zrovna Harry v dlouhém plášti vyhodil do vzduchu jednu palačinku a následně jí chytil talířem, když si jich všiml, tak se otočil a usmál se na ně.
"Dobré ráno," popřál jim a přistrčil k nim talíře s palačinkami.
"Dobré...co tu...?" zeptal se zmateně pan Wermoor.
"Včera jsem sem přišel, vy si to nepamatujete?" zeptal se jich Harry.
"Ne, teda ano, ale to není možně," odpověděla paní Wermoorová a hned se manželům vybavila ta noční můra.
"Víte, asi bych vám měl něco vysvětlit," začal Harry.
*
Když se El probrala, tak se spokojeně protáhla ve své zahřáté posteli, ale pak si vzpoměla na to, co se včera stalo a co nejrychleji seběhla dolů. Když dorazila do obývacího pokoje, tak tam bylo všechno v pořádku, jen z kuchyně se ozýval bujarý smích a tak se tam vydala. Když pootevřela kuchyňské dveře, otevřela údivem pusu.
Na kuchyňské lince bylo asi pět postaviček z palačinkového těsta, které usilovně dělali palačinky, kterých už vedle na talíři byla obrovitá hromada, která sahala téměř až ke stropu.
Po palačinkové hoře zrovna šplhal jeden z těstových mužíčků a táhl na zádech další palačinku.
Její rodiče seděli u jídelního stolu s Harrym, který měl vedle sebe položenou hůlku a zrovna něco vyprávěl a všichni měli v hrncích horkou čokoládu a jak si El všimla, po stole pobíhali další mužíčci z těsta, kteří dolévali čokoládu, další mazali marmeládu dle výběru na palačinky, jiní zase palačinky přinášeli z velké palačinkové hory.
"Ahoj zlato, pojď si přisednout, máme dneska vynikající snídani," vyzval jí její otec.
"Ahoj," pozdravil jí Harry s úsměvem, když si přisedala a políbil jí na tvář.
Hned, jak si sedla, tak před ní mužíčci přikutáleli talíř, který byl nejméně dvakrát větší, než oni, asi desetičlenná skupinka přinesla hrnek, další nalili čokoládu a další plácli palačinku na Elin talíř.
16.08.2011 23:05:10
vruon
Erb.png
b-něco.bmp.png

Kampak myslíte, že Moudrý klobouk zařadí Třináctku?

Zmijozel (863 | 65%)
Mrzimor (65 | 5%)
Havraspár (137 | 10%)
Nebelvír (257 | 20%)
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one